Prezident Miloš Zeman čelí v poslední době kritice za svůj postoj ke krizi mezi Ukrajinou a Ruskem způsobené boji na východě Ukrajiny. Nedávno například řekl, že souhlasí s názorem, aby se Ukrajina nestala členem NATO a že by mělo dojít k její takzvané finlandizaci.
Tento termín je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápán jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.
Ukrajina má demokratický název, chybí demokratický obsah
„Pan prezident od začátku říká ono slovo finlandizace, od začátku je buď ignorován, nebo napadán ze strany českých politických subjektů. Nejprve asi šest měsíců nikdo nevěděl, co to je, a pak se zdvihla kampaň, jak moc to je špatně,“ řekl Kmoníček.
„Takže já opakuji definici finlandizace dle toho, jak ji vnímá Pražský hrad - samostatné, dobrovolné podřízení vašich některých ambicí vyšším státním zájmům vašeho vlastního státu,“ dodal.
Ukrajina podle něj musí v první řadě vybudovat základní demokratické státní struktury, aby byla něčím, co „nemá jenom demokratický název, ale také demokratický obsah“. „Aby tedy fungovala jako stát, a ne jako dočasné volné sdružení oligarchů,“ poznamenal.
Musíme pomoct. Jinak než Rusko, pokud možno
Vybudovat něco takového je podle něj na Ukrajině velmi složité, protože země nebyla od 14. století samostatným státním útvarem. „Za 25 let demokratického rozvoje není takřka možné dosáhnout toho, čeho jiné státy dosáhly za staletí,“ podotkl Kmoníček.
„Zatím tam jsou budovy, ty budovy mají názvy, ty názvy jsou vyryty na tabulce a tu tabulku zaplatil oligarcha ‚X‘,“ poznamenal Kmoníček. V budování demokraticky fungujících institucí musí Ukrajincům podle něj všichni pomoct. „A to pokud možno jiným způsobem, než to dělá Rusko,“ řekl.
Kmoníček zároveň řekl, že udržení územní integrity Ukrajiny je národním zájmem všech zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Očekává proto zvýšený kontakt mezi těmito státy a Ukrajinou. Nepředpokládá ale, že by se to nějak „organizačně systematizovalo, v systém každoročních, půlročních konzultací V4 a Ukrajiny“.
Ohledně úterního vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že kvůli Ukrajině hrozí sedmdesátiprocentní nebezpečí velkého vojenského konfliktu, Kmoníček řekl, že takové informace nemá. „To neznamená, jestli jsou, nebo nejsou. Já je prostě nemám,“ dodal.
