Kontrolní úřad se zaměřil na to, jak ministerstvo spravovalo v uvedených letech pět programů, které slouží k financování výstavby, rekonstrukcí a nákupů budov pro zmíněné instituce. Kontroloři prověřili i 22 konkrétních akcí za 2,3 miliardy korun.
Vyplývá to z pondělní tiskové zprávy NKÚ. Ministerstvo například neschválilo dostavbu budovy Úřadu práce v Pardubicích kvůli tomu, že bylo třeba přikoupit pozemek, který jeho majitel nabízel k prodeji jen jako celek za 15 milionů korun. Podle resortu byl příliš velký. O dva roky později pak ale ministerstvo schválilo výstavbu úplně nové budovy na jiném místě. Tento projekt byl přitom o 130 milionů korun dražší než původní varianta.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nekoncepční řešení
Problém byl podle NKÚ v tom, že resort často a zásadně měnil podmínky programů. „Tento nekoncepční přístup MPSV vedl k tomu, že se z programů pořizovaly budovy, pro něž neměly ČSSZ a Úřad práce dostatečné využití, nebo naopak kapacitně nedostačovaly jejich potřebám,“ uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková.
Třeba Úřad práce podle ní zastavil výstavbu budovy v Rokytně na Pardubicku za 60 milionů korun, ačkoli nebyl schopen kontrolorům doložit, jaké má pro rozestavěnou budovu další využití.
Úředníci jako sardinky
Jako příklad kapacitně přetížené budovy uvedl NKÚ objekt v Karlových Varech, který Úřad práce koupil v roce 2012. „Kapacita budovy byla 75 zaměstnanců. V době kontroly v ní ale pracovalo 107 lidí a dalších devět zaměstnanců zůstalo v původní, nevyhovující budově,“ uvedl NKÚ.
Riziko neodpovídajícího využití hrozí podle něj také u jiných objektů - jde o školicí střediska, která si Úřad práce pořizuje, ale také o budovu, kterou koupil na pražské Letné a v současnosti ji opravuje za celkem 329 milionů korun. „V budově bude sídlit Generální ředitelství Úřadu práce a další pracoviště. Přitom podle MPSV neměl vznik Generálního ředitelství Úřadu práce, ke kterému došlo v roce 2011, přinést potřebu nových budov,“ uvedl NKÚ.
Úřad práce podle kontrolorů nedoložil, že provedl řádný výběr vhodných nemovitostí, což byla jedna z podmínek, aby mohl na nákup budovy čerpat evropské dotace z Integrovaného operačního programu. Navíc prý nepředložil kontrolorům ani věrohodné údaje o počtech zaměstnanců, kteří by měli v budově pracovat.
