Pro normu hlasovalo 99 ze 176 přítomných poslanců, 45 jich bylo proti. K poslancům, kteří předlohu nepodpořili, patřili zejména zástupci ČSSD a KSČM. Změny včetně vzniku nových obcí mají nastat podle schváleného pozměňovacího návrhu lidovce Ivana Gabala s rokem 2016, jde o roční odklad.
Proti rušení újezdu Brdy vystupuje Středočeský kraj. „Jsem z rozhodnutí Poslanecké sněmovny zklamán. Je mi líto, že ministerstvo obrany nebere v potaz samosprávný celek, na němž ten vojenský újezd leží, a že nebere jeho námitky k tomu, aby se o tom dál jednalo,“ řekl ČTK středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD).
PSALI JSME |
Zánik újezdu naopak podporuje Plzeňský kraj a záměr ve sněmovní debatě rozdělil podle krajské příslušnosti zejména poslance sociální demokracie. Podle Stropnického území ztratilo účel určení a zrušení újezdu podpořily už tři vlády. Podle něj armáda ušetří asi 70 milionů korun ročně. Ministr zdůraznil, že armáda nepotřebuje újezdy dimenzované pro 115 tisíc vojáků, když nyní jich je 21 tisíc.
„Nebude se prodlužovat nepřirozený stav, kdy je rozlehlé a mimořádně hodnotné území vyhrazeno několika málo, možná stovkám privilegovaných, kteří získají propustku, a potom v tom prostoru, jak bych to řekl slušně, tráví volný čas,“ řekl novinářům Stropnický.
Pyrotechnická očista území
Středočeši pochybují o tom, že bude včas dokončena pyrotechnická očista území, a obávají se developerské činnosti a znečištění vodních zdrojů. Jsou taky proti změnám hranic mezi Středočeským a Plzeňským krajem, kterému má část území připadnout. Středočech Václav Zemek (ČSSD) podotkl, že hranice by se měly měnit pouze po dohodě regionů. Stropnický ale kritiku odmítl, developerské činnosti se podle něj lidé nemusí obávat.
„Mrzí mě, že je to postaveno jako spor dvou krajů,“ uvedl Václav Votava (ČSSD) z Plzeňského kraje. Podle něho je navrácení katastrů do historických hranic oprávněné i kvůli zásobám pitné vody pro tamní obce a možné stavbě protipovodňových opatření.
Armáda tvrdí, že újezd bude zbaven munice do konce roku 2017 tak, jak to stanoví plán. Ochrana přírody má být zaručena tím, že den po zrušení újezdu bude v Brdech vyhlášena chráněná krajinná oblast. Stropnický doufá, že se Brdy stanou turistickou zónou, což by mohlo pomoci rozvoji pracovních příležitostí a služeb souvisejících s turismem.
    |
Kritici rušení brdského újezdu argumentovali i bezpečnostními zájmy Česka. Například Antonín Seďa (ČSSD) se tázal, kde by byla rozmístěna protiraketová obrana, pokud by ji stát v budoucnu potřeboval. Zastánci zase poukazují na to, že obyvatelům výcvikových prostor jsou krácena jejich občanská práva, která díky zákonu znovu nabudou.
Díky zákonu vznikne šest nových obcí. Sněmovna podpořila návrh poslanců ANO Ladislava Oklešťka a Karla Raise, podle kterého budou v letech 2016 a 2017 dostávat dvojnásobek částky, jež by jim jinak připadla z rozpočtového určení daní.
Pokud bude návrh zákona platit, uvolní se asi 42 tisíc z celkové rozlohy zhruba 129 600 hektarů vojenských újezdů. Hranice změní újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá. Z boletického újezdu se má na návrh Jana Zahradníka (ODS) vyjmout i katastr Maňávka u Českého Krumlova.
Vojenský újezd Brdy:
|
