Už dva roky se odborná veřejnost dohaduje, jak vznikla a kdo naformuloval amnestii – především takzvanou abolici -, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus na konci svého novoročního projevu před dvěma lety. Od té doby není stále jasno: Hrad označil za „spoluotce“ amnestie bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa, jenž kvůli tomu podal trestní oznámení pro pomluvu (více čtěte ZDE).,
Druhý článek amnestie, tedy onu abolici dlouho neuzavřených kauz, obhajoval především prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Jenže na otázku, kdo je jejím autorem a kdo ji inicioval, jednoznačná odpověď chybí.
Dnes už bývalý redaktor Lidových novin Tomáš Němeček právě kvůli nevyjasněnému autorství požádal o podklady Kancelář prezidenta republiky s pomocí zákon o svobodném přístupu k informacím. Když s infožádostí neuspěl, podal správní žalobu. Předsedkyně soudního senátu Ivanka Havlíková ale před několika týdny vyřkla nečekaný verdikt: žaloba se zamítá. Důvod? Kancelář prezidenta republiky žádné písemné podklady nemá.
„Václav Pelikán, ředitel odboru legislativy Kanceláře prezidenta republiky, nechal prověřit veškerou poštu a informační systém, do kterého vchází veškeré dokumenty, ale nic nenašli. Nechal též pátrat v archivu,“ popsala soudkyně. Prezidentský aparát však prý nic nenašel.
Když to říkají, budeme jim věřit
Němeček, který už v minulosti z Hradu vysoudil například platy prezidentových spolupracovníků, navrhoval vyslechnutí svědků, kteří před tím v tisku popisovali, že byly různé verze. A že tedy musí být v listinné podobně. Navrhoval, aby byli předvolání jak bývalí, tak současní zaměstnanci prezidentovy kanceláře. Jejich mediální vyjádření jsou podle něj v jasném rozporu s tím, co tvrdí kancelář.
Spor o autorství amnestie:Krátce poté, co nyní již bývalý prezident Václav Klaus vyhlásil 1. ledna 2013 amnestii, začala se média ale i veřejnost zajímat o autory jejího znění. Od té doby se každou chvíli objevovaly dílčí informace, jak kontroverzní amnestie vznikala. Připomeňte si jednotlivé výroky, které zazněly, v přehledné časové ose.  |
Hasenkopf totiž ještě v lednu téhož roku, kdy byla amnestie vyhlášená, připustil, že vypracoval jeden z návrhů.
Podle něj navíc existují dokumenty, které Klausovi vypracoval tehdejší pracovník ministerstva spravedlnosti Zdeněk Koudelka, podle dřívějších informací LN jeden ze tří „spoluotců“ amnestie. Miloš Zeman přitom označil odpovědným za amnestii právě Hasenkopfa a jak sám řekl, vycházel z písemných materiálů. Prostudoval totiž jeho e-mailovou korespondenci s Ladislavem Jaklem. Usvědčovaly jej prý „minimálně dva důkazy“. „Důkaz číslo jedna je převzat z e-mailové korespondence mezi Pavlem Hasenkopfem a Ladislavem Jaklem,“ prohlásil Zeman tehdy mimo jiné (celé prohlášení najdete ZDE). Indicií, že písemné podklady musely vzniknout, tak bylo vícero.
Soud přesto uvěřil tvrzení hradní kanceláře a nehodlal jej dále zkoumat. „Povinný subjekt je jistě nejlépe obeznámen s tím, zda má určité informace ve svém držení či nikoliv. Pokud tvrdí, že tomu tak není, nepřísluší soudu, aby ho prováděním důkazů přesvědčil o opaku,“ stojí v rozsudku.
Soud také nevyhověl Němečkově žádosti předvolat svědky. „Soud má za to, že označení svědci nemohou být informováni o tom, jakými informacemi Kancelář prezidenta republiky reálně disponuje, lépe než současný vedoucí Kanceláře prezidenta republiky ,“ zdůvodnila soudkyně Havlíková.
Dobrá zpráva pro utajovače
„Je to smutná zpráva pro všechny žadatele a velice dobrá zpráva pro všechny utajovače, protože Městský soud v Praze schválil téměř neprůstřelnou obranu těch úřadů, které nechtějí poskytovat informace, pokud jednoduše prohlásí, že informace vůbec neexistuje,“ komentoval pro Lidovky.cz neúspěšný žalobce.
Němeček nyní přemýšlí, jestli bude v boji s hradní kanceláří pokračovat. „Zvažuji kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale je to tak padesát na padesát. Je to další výdaj a výsledek je krajně nejistý,“ rozhoduje se.
VÍCE K TÉMATU KLAUSOVY AMNESTIE NA LIDOVKY.CZ: |
