Nesouhlasí s vyjádřením Hradu o politice appeasementu jak se označují ústupky západních velmocí hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou, vůči Islámskému státu.
Zaorálek věří, že se mu povede s prezidentem sblížit stanoviska. Kdy se se Zemanem sejde, neřekl. „Je to spor o to, jak reagovat a co dělat. A o tom se budeme bavit, protože by bylo dobré, kdybychom naše stanoviska sblížili. Já věřím, že se to povede,“ uvedl Zaorálek, který se domnívá, se v zásadních věcech s prezidentem shodují. Oba si prý uvědomují, jak velké nebezpečí Islámský stát představuje.
Zřetelná hrozba
„Nemusíme se přesvědčovat o tom, jak je to nebezpečné, jediný rozdíl je v tom, že já si nemyslím, že si teď můžeme dovolit říci, že tam vtrhneme vojensky a budeme to řešit. Především proto, že těch center džihádu je dneska obrovské množství od Senegalu, Somálska až po Pákistán,“ zopakoval ministr. Podle něj se navíc ukazuje, že vojenské intervence jsou často přiléváním oleje do ohně.
PSALI JSME: |
Zeman vyzval k ozbrojené akci proti Islámskému státu pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN, která by se zaměřila na výcvikové tábory teroristů. Zaorálek takovou akci odmítá s tím, že proti radikální islámské ideologii by měli zasáhnout především muslimové. Akci, ke které Zeman vyzval, označil za křižáckou válku.
Efektivní řešení
„Dnes už není jedna základna, dnes už víme, že ta situace se velice zkomplikovala a ta naše odpověď musí brát v potaz všechnu tu komplikovanost té situace. To není žádné poraženectví, to je způsob, jak čelit tomu nebezpečí, abychom si s ním skutečně poradili,“ míní Zaorálek, který poukázal například na roli zpravodajských služeb nebo na hledání způsobů, jak omezit financování teroristických struktur.
O nebezpečí Islámského státu budou hovořit vrchní ústavní činitelé na plánované koordinační schůzce k zahraniční politice 17. února. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bude jejím tématem i další postoj k sankcím vůči Rusku kvůli jeho angažmá v krizi na Ukrajině.
Zbraně nepomohou
V některých zemích NATO nyní sílí debata o podpoře Kyjeva dodávkami zbraní. Zaorálek je ale k takové možnosti skeptický. Dalšími zbraněmi se podle něj posiluje snaha řešit záležitost vojensky, což podle ministra nevede k výsledku a konflikt se tím může naopak rozšířit.
Zaorálek to v pondělí řekl novinářům v Solenicích na Příbramsku na setkání se skupinou ukrajinských dětí, která přijela do Česka na dvoutýdenní pobyt. „Podle mě platí věta, že ten konflikt na východě Ukrajiny nemá vojenské řešení. Prostě vojenskými prostředky tam dle mého nelze dosáhnout výsledku a my od začátku zdůrazňujeme diplomatické postupy a diplomatické jednání. To je také to, o co se má snažit Evropská unie,“ uvedl Zaorálek.
K TÉMATU: |
Domnívá se, že i když jedna jednání zkrachují, tak nelze říct „končíme a budeme posílat zbraně“. Před Evropskou unií nestojí podle Zaorálka větší úkol než usilovat o to, aby se problém na Ukrajině vyřešil mírovou cestou.
Zaorálek se v Solenicích setkal se třemi desítkami dětí z rodin volyňských Čechů z oblasti Žytomyra. Když se jich ptal, zda mluví česky, dostalo se mu odpovědi, že touto řečí raději zpívají, což vzápětí dokázaly písní Červený šátečku. Děti ministrovi také předaly obrázky, které mu namalovaly. Byly na nich mimo jiné některé známé pražské motivy.
