Poslední stížnost ÚS označil za zjevně neopodstatněnou. Směřovala proti rozhodnutím olomoucké pobočky krajského soudu a tamního vrchního soudu z loňského října o dalším trvání vazby. Oba soudy zdůraznily, že se Březina v minulosti pokoušel z vězení ovlivňovat svědky.
„V tomto ohledu nelze přeceňovat ani doznání stěžovatele a pouze z něj tak přijmout závěr o pominutí koluzního vazebního důvodu,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jiřím Zemánkem. Koluzní důvod vazby se týká právě možného ovlivňování svědků.
Takzvaná lihová mafie údajně připravila při nelegálních obchodech s lihem stát o rekordních 6,7 miliardy korun. Podle žalobce organizovanou zločineckou skupinu řídil právě Březina.
K TÉMATU: |
S nelegálním lihem skupina podle obžaloby obchodovala od roku 1998 do roku 2013. Mužům hrozí tresty od devíti let a dvou měsíců do 13 let a čtyř měsíců vězení. Dva z nich mohou dosáhnout mírnějšího trestu, protože získali status spolupracujícího obviněného.
Podle obžaloby členové skupiny čistili technický líh a používali ho na výrobu alkoholických nápojů, které prodávali bez přiznání a odvedení spotřební daně. Obchodovali také minimálně s 21 miliony litrů nezdaněného lihu a jeho část ukrývali v tajných úložištích.
Březina se k trestné činnosti loni přiznal, neuvedl ale množství lihu, který nelegálně vyrobil, ani jména svých odběratelů. Bylo jich zřejmě více než třicet, včetně zákazníků ze Slovenska. Z jeho výpovědi vyplynulo, že k jeho obchodům mu dopomohla mezera v zákonech, rutina celníků i obrovská poptávka po levném lihu.
