Lidovky.cz

Mezi výroky soudů o platech soudců je rozpor, tvrdí Sobotka

Česko

  11:49
PRAHA - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je přesvědčen, že existuje rozpor mezi nedávným výrokem Nejvyššího soudu o platech soudců a dřívějším nálezem Ústavního soudu. Vláda zatím vidí jedinou cestu, jak se na Ústavní soud v této věci obrátit.

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci 10. prosince v Poslanecké sněmovně v Praze foto: ČTK

Skrze ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO) chce proto požádat předsedu Okresního soudu Brno-venkov Petra Jirsu, aby tak učinil.

„Já pokládám za naprosto nezbytné, v situaci, kdy tady identifikujeme rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu a mezi starším nálezem Ústavního soudu, tak je zřejmé, že musíme využít všechny cesty k tomu, abychom požádali Ústavní soud, ať tuto záležitost jednoznačně vyloží,“ nechal se slyšet Sobotka. Ústavní soud podle něj řekl, že by se platy soudců neměly vyplácet zpětně.

Jak se vyhnout vyplácení

Právě nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů soudců a ústavních činitelů správný statistický údaj, přitom zřejmě cestu ke zpětnému vyplácení platů soudců a státních zástupců otevřelo. Podle Sobotky by to státní rozpočet mohlo zatížit až pěti miliardami korun.

K TÉMATU:

I proto se vláda snaží najít způsob, jak se zpětnému vyplácení vyhnout. Zatím identifikovala jediný - ústavní stížnost by mohl podat předseda Okresního soudu Brno-venkov Jirsa. 

Absurdní věc

Ten řekl, že ještě neví, zda tak učiní. „My požádáme, předpokládám, jako vláda paní ministryni (Válkovou), aby se na něj obrátila oficiálně a požádala ho o to, aby podal ústavní stížnost,“ řekl ve čtvrtek Sobotka. Z hlediska vlády a jejích možností obrátit se v této situaci na Ústavní soud považuje věc za „trochu absurdní“.

Soudci, kterých jsou v Česku zhruba 3000, v posledních letech podávali žaloby v mnoha vlnách, zpravidla v reakci na aktuální úpravu svých mezd, která často neodpovídala jejich očekáváním. Protestovali například proti zmrazení platů, fixně stanovené platové základně nebo proti snižování výpočtového koeficientu. Žaloby kvůli svým mzdám podávali i další představitelé justice.

Objektivita soudců

Patnáctkrát se již k platům vyjádřil Ústavní soud. Opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích. 

Poslední nález je z loňského léta, soud v něm znovu kritizoval zákonodárce za nerespektování svých starších verdiktů. Zároveň se ale vyjádřil proti zpětnému doplacení částek, které by znamenalo významný zásah do státního rozpočtu a vedlo by k růstu napětí mezi společností a soudci. ÚS také apeloval na velkorysost soudců jakožto společenské elity.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.