LN Začnu zostra: bojoval by celý národ za paní Michalákovou, kdyby nevypadala tak mile, kdyby to byla podivná černovláska z předměstí Ústí nad Labem – i kdyby příběh jejích dětí byl úplně stejný?
Jestli mám odpovědět upřímně, tak je evidentní, že ne, protože podobné příběhy se romským matkám v zahraničí dějí často a nikdo žádný humbuk nedělá. Hlavně v minulosti přicházely romské rodiny, vycházející z jiných výchovných a hygienických tradic a standardů, o děti velmi lehce a nikdo kolem toho rámus nedělal.
Psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe
LN Čím to, že jsme teď národ rozhněvaných expertů na výchovu?
Myslím, že je to tím, že ta paní to medializovala a vzbudila nacionální vzedmutí. Což podle mě neměla, protože tím svým synům zřejmě nepomohla. Tím příběhem, v němž ale slyšíme jen jednu stranu, probudila jakýsi archetypální vzorec „cizinci nám kradou naše děti“, na což lidé slyší. To si Češi promítli, aniž by věděli, v jakém stavu jsou ty děti dneska a aniž by věděli, co se před těmi třemi lety stalo. To mi přijde smutné – Bernavernet s ohledem na ochranu dítěte nic nezveřejňuje, známe jen kousky od maminky a právě tato neznalost dává prostor všemožným fantaziím. A bezpochyby v tom vystupuje archetypální postava maminky, které měl někdo vzít dítě. S tím obrazem se mnoho lidí identifikuje – bez ohledu na ty děti. Takže já se bojím, že o děti tady ani moc nejde. A ani jim to nepomůže.
