Na programu soudního jednání byly opět závěrečné řeči. Jako první přišla na řadu podnikatelka Ivana Salačová, která se jako jediná přiznala ke korupci a kauze figuruje jako klíčová svědkyně. „Dneska vím, že jsem nejednala správně, a že toho lituji,“ dodala s tím, že výpověď ve vazbě prý učinila spontánně.
Salačová poté před trestním senátem Roberta Pacovského uvedla, že stála před těžkým rozhodnutím. „Když jsem si prostudovala spis a přečetla všechny odposlechy, a také po veliké diskuzi s rodinou a blízkými, jsem se rozhodla, že budu vypovídat úplně a pravdivě.“
Dopolední jednání u soudu jsme sledovali v on-line reportáži:
„Zároveň odmítla, že by byla zrádkyně, jak o ní mluvil jeden z obhájců. „Byla jsem pouze účastníkem systému, abych získala zakázky, a za to se dávala provize,“ dodala. Za to, že se Salačová přiznala a pomohla rozkrýt korupci, pro ni žalobce navrhuje podmíněný trest, u ostatních obviněných vězení na dva až devět let, nebo podmínku. Jednání se týká devíti z 11 obžalovaných, případ Ratha a organizátorky údajně podezřelých tendrů Lucii Novanské soud projedná zvlášť.
Připravený Řehák a „okruhy neshod“
Jako druhý přišel s závěrečnou řečí na řadu Jindřich Řehák, šéf společnosti Hospimed, která dodávala vybavení do nemocnic. Ten si svůj proslov velice dobře připravil: měl ho rozdělen na několik částí a každou z částí ještě na další body. Mimo jiné třeba popsal, v čem s obžalobou nesouhlasí. Nazýval to tzv. okruhy neshod, konkrétně paušalizace, planých argumentů, důkazní nouze a nepravdy.
Jedenáct obviněných v kauze Rath
Poznámka: Případ Davida Ratha a Lucie Novanské soudce Pacovský z projednávání vyňal a řeší je samostatně. |
Podle Řeháka nebyla za celou dobu vyšetřování ani procesu zodpovězena základní otázka: „V čem obžaloba spatřuje výhodu pro společnost Hospimed?“ obrátil se na soudce s řečnickou otázkou. Ostatně řečnických otázek, se kterými se na soudní senát obracel, měl ve své řeči hned několik.
„Na žádné z více než 20 tisíc stran spisu není konstatováno, že by čin byl objasněn,“ uvedl Řehák. „Odmítám konstrukci žaloby, že jsem se účastnil systému jako člen organizované skupiny. Nikdy jsem neměl žádné kontakty na pana Ratha, viděl jsem ho asi dvakrát,“ prohlásil.
Po krátké pauze předstoupili před soud se závěrečnými vystoupeními i manažeři ze stavebních a zdravotnických firem. Do jednoho vinu odmítli a opakovali se také v tom, že tvrzení korunní svědkyně Salačové označili za účelové. „Z její strany se jedná o účelovou obranu. Ona sama sdělila, že neví, co bylo v krabici,“ připomněl například manažer Kontruktivy Branko Pavel Drážďanský.
„Bylo to složité, není to jako dodávka brambor“
Jan Hájek ze společnosti B Braun Medical se zase ve své závěrečné řeči snažil trestnímu senátu vysvětlit, jak náročné zpracování zakázek může být, a že je normální, že spolu byli všichni v kontaktu. „Jen pro odlehčení: dodávka zdravotnické technologie není dodávkou brambor. Je to sofistikovaný proces, kde spolu musí všichni komunikovat,“ prohlásil Hájek.
  |
Po dokončení závěrečných řečí se soudce Robert Pacovský zeptal, kdo chce využít práva na poslední slovo. Všichni až na Salačovou to odmítli. „Nepovažuji se za zrádce, své jednání považuji za správné, nikdo mě k ničemu nenutil. Rozhodla jsem se podle svého nejlepšího svědomí,“ dodala závěrem Salačová. Soudce nakonec jednání odročil na 7. dubna, kdy vynese rozsudek, tedy zhruba za další měsíc.
Kauza Davida Ratha
 |
