O události informoval Respekt s odvoláním na vládní zdroje. „První pracoval na české ambasádě v Moskvě, druhý tam směřoval. Aniž byli z něčeho obviněni, ruské úřady jim neumožnily pokračování pobytu v Rusku, respektive příjezd do země (rovněž prostřednictvím víz),“ uvedl týdeník.
Blíže celou situaci pro server Lidovky.cz upřesnil ministr obrany Martin Stropnický. „Ministerstva obrany se to dotklo tím způsobem, že náš letecký přidělenec v Moskvě už nedostal povolení, aby se do Ruska vrátit. Byl tady totiž na lékařské prohlídce,“ popsal Stropnický.
Čeští zpravodajci tušili anexi Krymu, dostali za to vyznamenání |
Mluvčí českých zpravodajců Jan Šubert nechtěl událost komentovat. Odkázal však na veřejnou výroční zprávu Bezpečnostní informační služby. „Obecně mohu říct, že o působení ruských zpravodajských služeb, máme na českém území poměrně dobrý přehled,“ prozradil. „Koncentrují se většinou na oblast vědy, techniky a energetiky. Snaží se ovlivnit různé rozhodující procesy a veřejné mínění a to vždy ve prospěch ruského státu,“ popsal Šubert.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odhalení špionů odmítl potvrdit. Uvedl ale, že podobné záležitosti jsou stále se opakujícím příběhem. „Mohu jen říkat, že podobné vztahy, které řešíme s Ruskou federací, tak jsou v něčem jen stále se opakujícím příběhem. Nevidím v tom zase nějakou zásadní změnu, bohužel,“ řekl Zaorálek ve Sněmovně. Podotkl také, že Česko musí hledat modus vivendi a udržovat vyváženou přítomnost na ambasádě v Moskvě. „Jakýkoliv pohyb na jedné straně, vyvolává pohyb na druhé,“ dodal.
„Máme je tady drahná léta, už několik desetiletí a máme jich tady přebytek,“ řekl k otázce ruských špionů v Česku exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Velká část z nich má podle něj diplomatické krytí, a proto je pro ČR složité všechny vykázat. Jelikož každý takový krok vede k odvetě, mohlo by podle něj dojít k tomu, že Praha nebude mít časem v Moskvě žádného diplomata. Těch ruských je totiž v Česku výrazně víc.
Na začátku akce, kterou české tajné služby zahájily před tři čtvrtě rokem, stál podle týdeníku ruský diplomat. Kontrarozvědka ho identifikovala jako rizikovou osobu dopouštějící se špionáže. Muž nebyl podle Respektu akreditovaný na ruské ambasádě, do Prahy zavítal na přechodnou dobu z jiné země, kde působil. Co přesně dělal, není jasné, ale agent musel urychleně opustit zemi.
V dalších týdnech Bezpečnostní informační služba odhalila další dva muže, které kvůli špionáži označila za nežádoucí. Tentokrát šlo o zaměstnance ruského velvyslanectví v Praze a dalšího, který do ČR mířil na misi. I jim české úřady znemožnily pobyt v zemi.
Ruská odveta
Černínský palác vnímá následnou reakci Moskvy jako odvetu za odhalení ruských špionů, ale veřejně ho nechce komentovat. I proto, že jakékoliv prohlášení by mohlo zkomplikovat akreditaci diplomatů, kteří mají nahradit dva odmítnuté Čechy v Moskvě.
Ruská ambasáda v Praze je podle Respektu značně naddimenzovaná. Aktuálně na ní působí 125 zaměstnanců, což je nepoměrně více než mají podobně velké a vlivné státy. Například Čína má v českém hlavním městě 28 diplomatů, Spojené státy sedmdesát.
Aktuální střet s Ruskem kvůli špionům není novinkou. V roce 2009 byli z Prahy vyhoštěni dva ruští agenti, údajně kvůli aktivitě v oblasti jaderné energetiky, dodávek ropy a zemního plynu.
