Šlo o nastraženou bombu, řekla policie o výbuchu auta v Měcholupech |
Vyřizování účtů mezi podnikateli či dokonce narkomafií. Tak zní jedna z vyšetřovacích verzí výbuchu bomby v automobilu v pražských Horních Měcholupech (VÍCE čtěte ZDE). Jak informoval server Lidovky.cz, čtyřicetiletá řidička aktivovala bombu mechanicky: nebyla totiž umístěna pod autem, ale přímo v kabině vozu. Kromě detektivů z pražské mordparty má podle informací serveru Lidovky.cz případ vyšetřovat i Národní protidrogová centrála.
Lidovky.cz: Kdy se v Česku zformoval organizovaný zločin vietnamské komunity? Kdy se stal sofistikovanou skupinou?
Počátky tohoto problému je možné nalézt už v 80. letech. V Česku se objevovalo pašované asijské zboží jako například digitální hodinky, a to už bylo napojené na překupníky. V té době by to nešlo pašovat bez toho, že by nad tím někdo zavřel oči. Zelenou tomu dala 90. léta, kdy vietnamské obchodní podnikání v Česku dále rostlo a úřady si ho zejména zpočátku příliš nevšímaly. Vietnamští podnikatelé této době říkají období zlatého deště, protože pro ně bylo snadné v Česku vydělat peníze. V té době různé vietnamské skupiny získaly na vlivu a vytvořila se uskupení kolem takzvaných respektovaných mužů. Ti mají vliv v komunitě, na jedné straně vystupují jako seriózní podnikatelé, ale na té druhé mají kontakty na zločinecké podsvětí.
|
Lidovky.cz: Aktuálně známe několik případů pěstíren marihuany. Kdy se tedy vietnamská komunita začala věnovat drogovému byznysu?
Pokud jde o drogovou kriminalitu, ta byla dlouho spíše tichým problémem. Soustředila se do vlastní komunity. Prakticky až do roku 2000 nelegální výroba a obchod s drogami nepřitahovaly větší pozornost bezpečnostních složek. Pak se situace začala měnit. V té době postupně klesal zájem o asijské zboží, ale ve vietnamské komunitě stále existovali lidé, kteří chtěli profitovat. Někteří z nich se proto začali zajímat o další nelegální produkty a objevili díru na trhu v oblasti nelegální produkce a prodeje kanabisu marihuany.
Lidovky.cz: Do té doby to u nás problém nebyl?
Zatímco dříve v Česku převažovalo spíše pěstování marihuany na „zahrádkách“ v malém, zejména od roku 2007 začaly české bezpečnostní složky zaznamenávat enormní nárůst hydroponiích pěstíren kanabisu zřizovaných a provozovaných Vietnamci. Dříve šlo často o záchyty 3 až 5 rostlin, v případě vietnamských pěstíren nebyla zařízení s 1000 rostlinami ničím výjimečným. Pamatuji si na případ z roku 2010, kdy policisté v Třebíči odhalili vietnamskou pěstírnu s 5000 rostlinami.
Lidovky.cz: A pervitin?
To byl další krok. Pervitin, respektive metamfetamin, je dnes problém v globálním měřítku. Vietnamští překupníci jej nejdříve nakupovali u českých producentů, ale pak se začali věnovat samotné produkci. A to nejen pro český trh. Vzhledem k tomu, že u nás navíc existuje tradice příhraničního vietnamského obchodu s Německem, metamfetamin šel i tam. Vysloužili jsme si proto nechvalné přízvisko drogová kuchyně Evropy. Dnes se v tomto ohledu jedná o skutečný drogový boom. Významná část aktivit naší protidrogové policie se proto soustředí právě na tento problém.
Lidovky.cz: A co ostatní aktivity jako obchod se zbraněmi či vraždy na objednávku? Objevují se ve vietnamské komunitě často?
Nejzávažnějším problémem pořád zůstává ekonomická kriminalita spojená s dovozem asijského zboží, daňovými úniky atd. Obchod se zbraněmi bych označil spíše za okrajovou záležitost. Obvyklý je spíše v souvislosti s osobním vyzbrojováním. Násilná činnost je průvodní jev kriminálních aktivit, ale nespecializují se na to. Ovšem ve vietnamském kriminálním podnikání pochopitelně dochází ke střetům a bojům o moc, a tady k násilným kriminálním činům dochází. Pořád to ale souvisí s dalšími aktivitami. Vražda bývá až konečným řešením, před tím obvykle dochází k jiným nátlakovým akcím.
|
Lidovky.cz: Můžete uvést příklad?Dojde ke sporu dvou obchodníků na tržnici, jeden si půjčí peníze a nechce je vrátit. Poškozený ale nezavolá policii, obrátí se na takzvaného respektovaného muže, aby mu pomohl. Ten zase pověří svého pobočníka, který najme bo doi (viz box). Ten teprve přijde k dlužníkovi, bude třeba jen postávat u jeho stánku. To je první varování. Když dlužník peníze nevrátí, pak mu ten stánek poškodí. A když na něj nebude platit ani tohle, tak ho třeba zbijí, či mu třeba unesou dítě a budou za jeho navrácení požadovat úhradu dluhu plus „nákladů“. Uvažují totiž logicky: když člověka zabijete, už vám nezaplatí vůbec.
Lidovky.cz: Jak často tedy k vraždám ve vietnamské komunitě dochází?
K vraždám pochopitelně dochází, třeba když už žádný nátlak nepomůže, když si kriminální bossové v různých sporech chtějí zachovat tvář, respektive udržet autoritu, nebo když si třeba mladý kriminální delikvent chce získat pověst zabijáka a respektovaného bo doi. Zejména vraždy na objednávku se pak těžko vyšetřují – to jak vzhledem k neochotě svědků vypovídat, tak i k obtížně zmapovatelné síti vztahů ve vietnamské komunitě.
Lidovky.cz: Na jedné straně je to tedy uzavřený systém, vietnamská komunita si vystačí sama, na druhou stranu ji to ale neustále vyčleňuje z majoritní společnosti. I tohle je, předpokládám, podhoubí pro organizovaný zločin.
To je jeden ze základních problémů, který zatím nejsme schopni překonat. Uzavřené prostředí asijských diaspor vždy bylo vhodným prostředím pro vznik a působení organizovaného zločinu. Ten nejen že provádí kriminální aktivity, ale také vytváří paralelní mocenské struktury, nezávislé na autoritách hostitelské země. Tyto struktury uvnitř komunit pak mají tendenci udržet jejich členy oddělené od majoritní společnosti, to jim dává moc. Bez oslabení jejich vlivu bude rovněž integrace vietnamských rezidentů do české společnosti obtížná.
Lidovky.cz: O jak sofistikovanou skupinu se tedy jedná? Má silnou hierarchii?
V tomto je to specifické. Byla to chyba i našich raných kriminologických studií, že si představovaly asijská kriminální uskupení jako pevně strukturovaná, například jako u brigád ruskojazyčného zločinu či u italské mafie. U asijských skupin to tak ale nefunguje. Je to amorfní struktura: postaví se a adaptuje, jak je třeba. Obecným principem obvykle je, že ve středu kriminálních síti stojí vlivná osobnost, respektovaný muž, který má kolem sebe skupinu pomocníků a vykonavatelů. Často jsou to příbuzní, lidé ze stejné provincie či oblasti, které daný boss dlouho zná a má k nim důvěru. Pak existuje ještě širší okruh bo doi – vykonavatelů a pomocníků. Pomocníky mohou být i lidé z komunity, kteří se na kriminálních aktivitách regulérně nepodílejí, ale v případě potřeby vypomohou, protože jsou na bossy navázáni buď ekonomicky, anebo třeba vděčností za nějakou pomoc či službu. Když je boss zatčen anebo ztratí vliv, zpravidla se rychle vyprofiluje jiný vlivný muž a lidé se začnou orientovat na něj.
PETRÁČEK: V Česku chybí vietnamští policisté |
Lidovky.cz: A tohle platí i v drogovém byznysu?
Rovněž drogový byznys má několik pater. Pokud jde třeba o marihuanu, bývá možné identifikovat organizátory, kteří rozjezd podniku zafinancují, dále pak realizátory, kteří provádějí nákup zařízení, sazenic nebo nájem budov a personálu pěstíren, věnují se přepravě a distribuci zboží dalším překupníkům i ochraně pěstíren před nájezdy konkurence. V rámci konkurenčního boje bývají totiž pěstírny krátce před sklizní vylupovány. Na nejnižší úrovni pak bývá obsluha pěstíren, která se zde stará o rostliny. Dříve to bývali ilegální imigranti do země, lidé, kteří ztratili práci či se ocitli ve finančních problémech a podobně. Dnes se to už ale hodně profesionalizuje. Takový profesionální zahradník se své činnosti věnuje soustavně. Bývá časté, že třeba dříve fungoval v Polsku a pak si ho najme organizátor pěstírny v Česku a on přejde k nám.
