Babiš nebyl agentem StB, řekl slovenský soud. Potvrdil loňský verdikt

„Z důkazů vyplynulo, že (Babiš) aktivně nepůsobil coby vědomý tajný spolupracovník (StB). Jeho evidence coby agenta je v rozporu se skutečným stavem,“ uvedl předseda senátu krajského soudu po vynesení verdiktu. Dodal, že okresní soud vykonal všechny navržené důkazy a vyhodnotil je v souladu se zákonem.

Miliardář slovenského původu Babiš vědomou spolupráci s StB v komunistickém Československu dlouhodobě popírá. Žalobu vůči slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN), který archivní svazky po StB na Slovensku spravuje, podal v roce 2012. U okresního soudu Babiš se žalobou na ochranu osobnosti uspěl, ÚPN se ale odvolal ke krajskému soudu.

„Považujeme toto rozhodnutí krajského soudu za nešťastné pro Slovensko. Dnešním dnem jsme dovolili bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti, aby nám přepisovali dějiny,“ řekl novinářům šéf ÚPN Ondrej Krajňák. Dodal, že ÚPN předložil během soudního líčení archivní dokumenty, že agent Bureš, což prý bylo krycí jméno Babiše, byl u StB evidován ve 12 svazcích na pěti různých místech.

Ústav na 44 stranách vyjmenoval 229 důvodů, proč se domnívá, že okresní soud oni rozhodl špatně, napsal v úterý ještě před rozhodnutím krajského soudu slovenský Denník N.

Babiše jsem ke spolupráci nezískal, tvrdil u soudu estébák ze spisu Bureš

Babiše StB evidovala jako agenta pod krycím jménem Bureš a se svým řídícím důstojníkem se měl setkávat v konspiračním bytě. Ústav předložil soudu svazky nejen samotného Babiše, ale i další s názvy Chemapol, Turek, Kosek, Bauer, Ekron, Vojak, Jordán – Oko a Nosič.

Babiš měl StB předávat mimo jiné informace o uplácení obchodníků. “Je zřejmé, že agent Bureš orgánům StB poskytl spolehlivé informace a plnil přidělené úkoly,” píše v odvolaní Ústav paměti národa.

Neexistuje písemný závazek

Okresní soud ale vyhověl miliardáři slovenského původu, který chtěl žalobou očistit své jméno. Podle verdiktu evidence Babiše v archivních svazcích StB neprokazuje jeho vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policií. Neexistuje žádný Babišův písemný závazek s StB spolupracovat. V Babišův prospěch svědčil i bezpečnostní analytik Milan Žitný, který prohlásil, že si svazek vytvořili agenti, aby si vylepšili osobní ohodnocení.

ÚPN naopak předložil soudu několik archivních dokumentů StB, v nichž je zmiňováno jméno agenta Bureše. Za málo pravděpodobnou ústav označil možnost, že by evidence StB byly vykonstruované, když jedna osoba je zmiňována ve více svazcích.

Svědectví estébáků

Z archivních dokumentů vyplývá, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten loni ale u soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

Právě Šumanovo svědectví média označovala za klíčové v celém procesu. I další příslušník StB Andrej Kuľha u soudu dříve vypovídal, že Babišův archivní svazek poukazuje pouze na nevědomou spolupráci současného šéfa hnutí ANO s komunistickou tajnou policií. Kuľha, stejně jako Šuman, měl coby pracovník StB Babišův svazek na starosti.