Letouny vzlétly po 10:30 a nedlouho poté se zjistilo, že jeden ze strojů má závadu. Mluvčí generálního štábu Jan Šulc uvedl, že šlo o chybu funkčnosti záložních letových dat. Piloti se tak museli po vyčerpání určitého množství paliva vrátit. Na čáslavském letišti všichni bezpečně přistáli před polednem.
Čtyři letouny nad ostrovemIsland budou hlídat čtyři stroje, jeden má být záložní. První certifikační lety jsou naplánovány na 27. a 28. července, pohotovost čeští letci převezmou o den později. Piloty bude opět doprovázet český pozemní personál, první část na Island zamířila v pondělí a zbytek tam přeletí v pátek. Celkem by mělo být do konce srpna na ostrově nasazeno sedm desítek vojáků. |
Na takovou možnost byli podle Hromka stíhači připraveni. „V případě jakékoliv závady jednoho z letounů se všechny vracejí,“ uvedl. Podotkl, že není možné poslat na Island jen část stíhaček s tankerem na doplňování paliva, neboť zbylý letoun by se tam později bez tankeru neměl jak dostat. Čtvrteční start byl podle Hromka stejně naplánován jako záložní varianta.
Tankování během cesty
Letoun po přistání skončil v péči techniků a závada se vyhodnocovala. Letoun bude buď opraven, nebo nahrazen jiným strojem. „Na plán plnění úkolu nemá tato situace vliv,“ dodal Šulc. Podobně se vyjádřil i Hromek, podle nějž se musí závada najít a odstranit, nebo se pošle na Island jiný letoun.
Úkolem českých stíhačů bude měsíc chránit vzdušný prostor nad ostrovem a jeho teritoriálními vodami. Letouny při přeletu doprovází italský tanker KC-767, který piloti využívají k doplňování paliva za letu. Stejný postup si vyzkoušeli loni na podzim, kdy se na Island vydali poprvé.
Vyšší pohotovost
„Let bude trvat asi čtyři až čtyři a půl hodiny,“ řekl novinářům krátce před středečním startem jeden z pilotů Michal Daněk. Záleží podle něj vždy na tom, jak se podaří natankovat. Jsou pro to určena místa, nad Evropu se podle pilota tankovat nesmí. „Na tom to všechno bude záviset. Plánováno je tankovat třikrát,“ dodal. Nakonec si ale piloti tankování nevyzkoušeli.
Při loňské islandské misi byli čeští stíhací letci s gripeny několikrát uvedeni do vyšší pohotovosti. K ostrému startu ale povoláni nebyli. Do vzduchu se dostali díky cvičným letům. Dříve se česká armáda podílela také na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.
