Anonymně a beztrestně. Oživení spustilo aplikaci na ohlašování korupce |
Už déle než měsíc mohou lidé v Česku anonymně a beztrestně hlásit korupci. V polovině června totiž nezisková organizace spustila program GlobaLeaks, kam lze posílat podněty o podezřelém jednání. Služba pak zaručuje naprostou anonymitu.
Za první měsíc fungování obdrželi právníci ze sdružení Oživení, které program spravuje, celkem 24 oznámení. V první den spuštění jich bylo pět. „Někdo nám psal, ať chcípneme, že podporujeme práskače. Ozval se nám i jeden konkurent, že provozuje whistleblowerský server a nechápe, proč se plýtvají veřejné prostředky. Ale obdrželi jsme i docela relevantní oznámení,“ popsal první dny po spuštění GlobaLeaks právník Marek Zelenka, který má podněty oznamovatelů na starosti.
Sdružení prý obdrželo také oznámení o skutečně závažném korupčním jednání. V současné době aktivně pracuje na pěti oznámeních.
„Jeden pán například upozornil na to, že v konkrétních nemocnicích dochází k vypisování veřejných zakázek, kam se hlásí dvě majetkově propojené firmy. Tato společnost je navíc i v Koalici pro transparentní podnikání, kde jsme členy, takže pro nás bude jednodušší lobbovat, aby se jako subdodavatel neúčastnila veřejných zakázek,“ uvedl Zelenka.
Trestní oznámení ale podle jeho názoru v této věci nepřipadá v úvahu. Na podobné téma se prý už loni bavili s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, ten ale v tomto jednání neshledal žádná pochybení. „Jediné, co můžeme dělat, je upozornit zadavatele. Oznamovatel nám řekl, že to nechá na nás, že mu bude stačit, když na to upozorníme a zveřejníme to,“ dodal Zelenka.
Došlo i na poslance
Přes nástroj GlobaLeaks podal někdo udání dokonce i na jednoho z poslanců. Podle právníka Zelenky ale bylo zatím moc obecné na to, aby s ním sdružení mohlo něco dělat. Udání přišlo třeba i na ředitele školy, že používá vlastní firmu k nákupu učebnic pro celou školu. Tam oznamovatele sdružení vyzvalo, aby své tvrzení doložil.
Každopádně případů, kdy oznámení mířilo na politicky angažovanou osobu, zaznamenalo oživení za měsíc fungování hned devět. Kromě zmíněného poslance se nejčastěji jedná o zastupitele či úředníky na ústředních správních úřadech.
„Jeden z podnětů mířil na komisaře pro udělování licencí na zbrojní průkazy. Jako uchazeč musíte projít testem odborných znalostí, a tento komisař má za peníze prodávat výsledky tohoto testu. Z toho šel mráz po zádech,“ popsal jeden ze závažnějších případů právník Zelenka. Problém podle něj nastává při dokazování, kdy je třeba tohoto komisaře chytit při činu. „Oznamovatel znal i konkrétní osoby, které za testy zaplatily, a chtěl spíš jen poradit, co s tím má dělat,“ dodal Zelenka.
V kauze soudce Jelínka jde až o statisícové úplatky, říká státní zástupce |
Pokud jde o udání na zastupitele, ty běžně podávají buď představitelé opozice, anebo politici z nových hnutí, kteří se dostali na radnici a upozorňují na dosavadní smlouvy či praktiky, které rozkryly. „Tyto podněty se dají nejlépe řešit, protože mají úplně všechny podklady: data, smlouvy, kdo to kdy podepsal,“ vysvětlil Zelenka.
Z celkových 24 přijatých udání se nakonec ukázalo osm jako pochybných či irelevantních. Některá oznámení musí sdružení jednoduše vyřadit. „Někdo totiž napadne ne úplně rozumné rozhodnutí obce, například přidělení dotace, vypsání zakázky. Jenže na to má obec právo, má právo chovat se hloupě. Když to oznamovatelům řekneme, mohou se cítit dotčeně, že s tím nic nebudeme dělat, ale ono se s tím nic dělat nedá,“ vysvětlil Zelenka.
Zároveň ale poukázal i na možné limity nástroje GlobaLeaks. Když je oznamovatel podezřelého jednání vyzván, aby dodal další dokumenty, které jeho tvrzení dokazují, záleží na způsobu, jak se sdružením komunikuje. „Když s námi někdo komunikuje přes e-mail, zhruba v 90 procentech spolupracuje dál. Přímo přes nástroj GlobaLeaks, kdy se musí znova přihlásit na stránku a tam teprve uvidí naši odpověď, je spolupráce daleko nižší,“ uvedl Zelenka. Pro představu: z patnácti lidí, kteří byli vyzváni k doplnění dokumentů, se jich ozvalo pět. „Ještě to ale není relevantní, podnět vydrží na stránce 60 dní,“ dodal.
Whistleblowing v ČeskuKauza Opencard - Jiří Chytil
Státní fond životního prostředí - Libor Michálek
Národní bezpečnostní úřad - Jitka Šmídová
|