Právě Snopková-Haberová je údajně jednou z hlavních postav v kauze České pošty. Když středočeský sociální demokrat Kamil Choc nabídl podnikateli Lukáši Čadkovi, že urovná jeho spor se
Kariéra Snopkové-Haberové
|
státním podnikem, Snopková-Haberová měla být jeho spojkou na šéfa vnitra Milana Chovance, do jehož gesce pošta spadá.
Server Lidovky.cz se proto podle zákona o svobodném přístupu k informacím snažil například zjistit, jaký plat a jaké odměny Snopková-Haberová jako vysoká manažerka státního podniku pobírá.
Výsledek? Ačkoli jde o státní firmu, postoj pošty zní jednoznačně: „Žádost o informaci se odmítá,“ stojí v úvodu čtyřstránkové odpovědi, pod kterou je podepsaná specialistka odboru komunikace Kateřina Koubová. Jak argumentuje dále, Česká pošta sice je veřejnou institucí, zároveň je ale podnikatelským subjektem a působí na volném trhu, což podle Koubové tvoří významnou náplň práce pošty.
Hejtmanův harém i přeběhlík Pohanka. Na koho se zapomnělo v kauze Rath |
A právě proto nemůže informace a platech a odměnách Snopkové-Haberové poskytnout. „Česká pošta je státní podnikem, který provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu. (...) Na svou činnost nedostává žádné průběžné finanční či jiné majetkové dotace ze státního či jiných veřejných rozpočtů, neexistuje ani jiné přímé propojení s veřejnými rozpočty,“ uvádí Koubová v dopise.
Je prý nutné rozlišovat postavení České pošty v době, kdy měla poštovní monopol, a tedy i privilegované postavení. Po roce 2013 se ale stala součástí konkurenčního prostředí, kde musí obstát na vlastní odpovědnost. „K udržení pozice rovnocenného soutěžitele musí být České poště proto garantovány rovné podmínky,“ tvrdí dále Koubková.
Povinnost strpět kontrolu
|
Podle poradce pro Otevřenou společnost Oldřicha Kužílka se na poštu coby státní akciovou společnost ale informační zákon vztahuje úplně stejně jako například na jednotlivá ministerstva. „Platí na ně úplně totéž jako na všechny ostatní povinné subjekty. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jsou povinni všechny tyto údaje poskytnout. Výjimkou jsou jen nejnižší servisní profese jako řidič nebo sekretářka,“ vysvětluje Kužílek.
Snopková-Haberová působí jako ředitelka úseku korporátní správy, tedy na vysoké manažerské funkci. Podle Kužílka navíc neobstojí ani argument, že je pošta součástí konkurenčního prostředí.
„Zákon neodlišuje, co je to za instituci a jakou má povinnost. Naopak Nejvyšší správní soud je na tento aspekt poměrně přísný. Říká totiž, že kdokoli patří státu, nemůže se schovávat za převleky typu akciová společnost či společnost s ručením omezeným. Když to řeknu jednoduše - nesmí to zakrývat to, co je ‚naše‘,“ vysvětluje autor informačního zákona s tím, že tento argument by bylo možné uznat jen ve chvíli, kdyby se žadatel dotazoval například informací obchodního charakteru.
Celé zdůvodnění České pošty, na základě kterého informaci odmítla poskytnout, označil za nesmysl. Úřad například argumentuje, že je třeba rozlišovat, jakého segmentu činnosti podniku se žádost týká. „Pouze v části působnosti, v níž vystupuje jako poskytovatel veřejné služby ‚dotované‘ veřejnými prostředky, má Česká pošta povinnost strpět kontrolu veřejnosti nad způsobem, jakým je s takovými prostředky nakládáno,“ stojí v dopise.
Tato argumentace ale podle Kužílka silně pokulhává, neboť si v tomto odstavci pošta prý doslova vybájila nový právní titul. „Jakoby byla zákonodárcem a měla schopnost měnit zákon přímo takto v jednotlivém správním rozhodnutí,“ dodává.
Spory o platy a odměnyČeská pošta není zdaleka jediná, která podle neziskové organizace Otevřená společnost odmítá sdělit informace.
|
V závěru dopisu také pošta mění strategii a odvolává se na ochranu osobních údajů. „Došlo by zejména k porušení ustanovení o ochraně osobních údajů, kdy by (Česká pošta) takovéto osobní (citlivé) údaje poskytla třetí osobě bez souhlasu samotných zaměstnanců (...) a mohli by utrpět újmu na právu na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života,“ konstatuje Koubová v závěrem.
Kauza České pošty
Údajně korupční kauza České pošty se dostala na veřejnost poté, co podnikatel Lukáš Čadek uvedl, že sociální demokrat Kamil Choc mu za úplatky slíbil urovnat jeho spor s Českou poštou. Podle nahrávek, které zveřejnil protikorupční fond, měly jít dva miliony do kasy ČSSD, další milion měl jít do kapsy ministra vnitra (více čtěte ZDE).
Jak také nedávno informoval server Lidovky.cz, podnikatel Čadek, nyní sám podezřelý z nepřímého úplatkářství, podal v pořadí už druhé trestní oznámení. Státní podnik Česká pošta ho prý podvedl a on přišel o 27 milionů. Další oznámení tak míří na generálního šéfa úřadu Martina Elkána.
Právě tento spor stál na počátku celé aféry a Choc ho měl za úplatek srovnat. Důkazem má být podle Čadka jednak nahrávka rozhovoru, ale také e-mailová komunikace. Její součástí je prý i Barbora Snopková-Haberová. Jí měl Choc kontaktovat s žádostí o kontaktování ministra Chovance. Odpověď Snopkové-Haberové, že „udělá maximum“, má být ale podle tvrzení ministerstva vnitra podvrh. Snopková-Haberová prý naopak celou věc nahlásila na policii.
