Zákoník práce stanoví, že za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku. Ovšem jen za situace, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli, že dojde k poskytnutí náhradního volna. Kodex ale zároveň umožňuje sjednat celkovou mzdu už s přihlédnutím k práci navíc, ta se ale musí u běžných zaměstnanců vejít maximálně do 150 hodin za kalendářní rok. Vedoucím pracovníkům lze zahrnout do mzdy dokonce veškerou přesčasovou práci.
Švindlování s docházkou? Hrozí nekompromisní a okamžitý vyhazov |
Pokud tedy zaměstnanec takové ustanovení v pracovní smlouvě podepíše, za tyto přesčasové hodiny mu nenáleží ani náhradní volno, ani peníze navíc. „Tímto způsobem je možné mzdu sjednat, nikoliv jednostranně stanovit například mzdovým výměrem. A to buď individuálně v pracovní smlouvě, nebo v kolektivní smlouvě,“ vypočítává profesor pracovního práva Miroslav Bělina, partner advokátní kanceláře Bělina & Partners. Zároveň ale upozorňuje, že sjednání mzdy tímto způsobem fakticky neznamená, že přesčasy nejsou propláceny: „Jedná se pouze o administrativní zjednodušení výpočtu mzdy, kdy je výše základní mzdy sjednána již s ohledem na určitý počet hodin práce přesčas.“
Pozor na služební cesty
Jen dva týdny dovolené v pracovní smlouvě? Ubráníte se, právo je na vaší straně |
Pracovní cesty vypadají také jako práce navíc. Zdálo by se, že se přesčasové hodiny na nich „sbírají“ skoro samy. Není to ale pravda. „Při pracovní cestě se pracovní doba neprodlužuje o dobu strávenou navíc na cestě oproti stanovené délce směny. A to ani, pokud zaměstnanec musí řídit osobní automobil,“ říká Tomáš Procházka.
„Za tuto dobu zaměstnanci proto nenáleží mzda, ani se nejedná opráci přesčas.Výjimkou jsou pouze zaměstnanci, kteří mají řízení motorového vozidla sjednáno v rámci druhu práce, například řidiči,“ upozorňuje.
.
