Zeman setrvává na názoru, že je potřeba s migranty zacházet podle pravidel Schengenu, a také je potřeba dodržovat Dublinský systém, kdy migranti mohou požádat o azyl jen v jedné zemi a v té pak zůstat, pokud je jejich žádost kladně vyřízená. „Pokud jsou chyceni na hranici, musí být vráceni do země, odkud přišli a ne aby zůstávali v záchytných zařízeních,“ řekl Zeman.
Situace je podle něj nyní vážnější než před dvěma týdny. „Jestliže maďarská vláda povolala armádu, Němci uzavřeli hranice s Rakouskem a také Dánsko omezilo provoz na hranici s Německem, myslím, že bychom tatáž opatření měli udělat i my. Je zřejmé, že nyní, když trasa nepovede z Madarska do Německa přes Rakousko, povede přes Českou republiku,“ varoval Zeman. K ochraně hranic přikročili i Rakušané.
„Lokální opatření nejsou řešením“
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nejsou tato lokální opatření žádným řešením migrační krize. Problémem podle něj je, že nejsou zajištěné vnější hranice Schengenu. Jeho fungování však zatím podle něj ohrožené není. Dodal také, že pokud bude potřeba posílit ochranu hranice, má stále Česká republika rezervy.
Vláda 20. srpna projednala možné zapojení až 2600 vojáků při ochraně českých hranic před uprchlíky. V případě potřeby by policii na hranicích mohlo podle okolností posílit 900, 1500 nebo 2600 vojáků, řekl po jednání vlády ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
„Pokud by tato situace nastala a vláda rozhodla o nutnosti posílení policie při této činnosti, je armáda připravena k nasazení živé síly i technických průzkumných a pozorovacích prostředků,“ uvedl ministr. Bez zásadního dopadu na plnění běžných armádních úkolů je podle něj armáda schopna vyčlenit až 1500 vojáků. „V případě dalších požadavků policie je armáda schopna poskytnout maximálně do 2600 vojáků, což by ovšem znamenalo výrazný dopad na plánovaný výcvik a plnění některých mezinárodních závazků,“ dodal Stropnický.
