Prezident Miloš Zeman již koncem dubna řekl, že by zákon umožňující stopadesátikilometrovou rychlost vetoval. Proti zvýšení byl i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), podle něhož česká dálniční síť zatím na takovouto rychlost není stavěná. Ťok v úterý před poslanci podpořil senátní verzi zákona.
‚Zelená pro 150 km/h? Proti trendu, rychlost se všude spíše omezuje‘ |
Schválená novela nyní umožní v souladu s původním vládním návrhem zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů v hodině na vybraných silnicích první třídy, zejména čtyřproudých. Sněmovna nejprve rozšířila tuto možnost i na dálnice, na nichž by se tak dalo jezdit ve vybraných úsecích rychlostí až 150 km/h, ale Senát to odmítl. Poslanci nyní na jeho návrh přistoupili.
Senátoři se souhlasem ministra dopravy z novely vyňali také oprávnění dopravní policie mít poslední slovo při úpravě místních komunikací, o které se starají obce. Senátní verze, kterou Sněmovna schválila, počítá i s tím, aby kanalizaci, vodovody nebo kabely veřejného osvětlení bylo možné ukládat podélně pod povrch vozovek. Obce by tak ušetřily za výkup pozemků. Obce by také neměly mít povinnost starat se o silniční vegetaci podél místních cest bez ohledu na vlastníka příslušného pozemku.
Senátoři sundali nohu z plynu. Odmítli rychlost 150 km/h na dálnici |
Novela má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly, ke kterým se majitelé nehlásí. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Obce budou mít možnost vyloučit tranzitní nákladní dopravu přes své území po silnicích druhých a třetích tříd pod hrozbou pokuty i pro spediční firmy.
Novelou se rovněž ruší možnost zavést elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových, které se tak budou používat i po 1. lednu příštího roku. Podle vlády to ušetří peníze za zavedení elektronického systému.
