Lidovky.cz

Miliony na Palasovo sídlo vzešly z podezřelého kolečka převodů

Česko

  5:00
PRAHA - Aby mohl vůbec začít stavět, musel si senátor, exministr zemědělství a bývalý severomoravský hejtman Jaroslav Palas půjčit. Desetimilionová suma, která pomohla odstartovat stavbu Palasova problematického sídla pod Pradědem, ovšem podle policie vyvolává podezření z praní špinavých peněz.

Exministr zemědělství a šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Palas. foto:  Dan Materna, MAFRA

Věřitel Jiří Krušina, jinak právník a podnikatel v energetice, nastavil politikovi velmi vstřícný úrok a posečkal Palasovým i se splácením.

Minus 10 milionů. Senátor Palas postavil penzion z černých peněz, míní policie

„Půjčka mohla být sjednaná účelově, aby byl vyvolán dojem, že inženýr Palas disponoval nutnými finančními prostředky k výstavbě rodinného domu a v návaznosti na to dokládat způsob úhrady za provedené stavební práce,“ stojí v policejním dokumentu, který hodnotil tříleté vyšetřování Palasových majetkových poměrů. „Zároveň tak tímto způsobem došlo k částečnému zakrytí skutečnosti, že rodina Palasova neměla na počátku realizace výstavby k dispozici téměř žádné vlastní naspořené finanční prostředky,“ uvádí dosud neznámé momenty dokument, s nímž se server Lidovky.cz seznámil.

Peníze v rodině Jaroslava Palase

  • Příjmy 30 999 152 korun
  • Půjčka 10 milionů korun
  • Výdaje 50 411 006 korun
  • „Závěrečné bilancování prokázalo jednoznačný bilanční schodek ve výši minimálně 9 411 854 korun, a to s přihlédnutím k existenci dlouhodobé půjčky 10 milionů korun, se skutečný původ finančních prostředků uhrazených v hotovosti v celkovém objemu 13 677 030 policejnímu orgánu objasnit nepodařilo,“ konstatovali závěrem vyšetřovatelé.

Vyšetřovatelé nicméně před pár týdny případ odložili, neboť se jim nepodařilo najít zdrojový trestný čin, aby mohli Palase obvinit z praní špinavých peněz. Pouze konstatovali, že výdaje Palasovy rodiny činily nejméně padesát milionů korun, přičemž legální příjmy dosáhly třiceti milionů. Deset milionů z chybějící dvacítky vykryly právě peníze od Krušiny.

„Byla to opravdu osobní půjčka. Navíc v době, kdy vůbec nebyl politikem. Nic neschovávám, peníze jsem prokazatelně měl a šly z účtu na účet. A k ostatnímu nemůžu nic říct,“ trvá na svém Krušina.

Vděčnost za bulharskou misi

Půjčka, jak transakci Palas s Krušinou pojmenovali, přišla v pravý čas. Když se Palas v roce 2007 rozhodl, že se pustí do stavby penzionu v Ludvíkově na Bruntálsku, měl na účtu všehovšudy 246 tisíc korun. V létě toho roku mu však najednou na účtu přistálo zmiňovaných deset milionů korun. Když se o pár let později na okolnosti transakce začali ptát policisté, Palas s Krušinou vytáhli smlouvu o půjčce. Bez zajištění, s ročním úrokem dvě procenta.

Penzion Jaroslava Palase v Ludvíkově v Jeseníkách.

Krušina, který je například spolumajitelem holdingu Energo-pro, vypověděl, že „důvodem poskytnutí půjčky za výhodných podmínek bylo vyjádření vděčnosti“. Za co? O sedm let dříve - v roce 2000 - prý Palas, jenž studoval v Bulharsku, pomáhal Krušinovým firmám s privatizací vodních a větrných elektráren v Sofii. Jenže policistům to vysvětlení nestačilo. A začali zkoumat cestu, kterou miliony urazily, než se ocitly na Palasově kontě.

Kolečko podezřelých převodů

Peníze na půjčku získal Krušina od své firmy Svitavan. Ale kde je vzala ona? Vytáhla je z termínovaného krátkodobého vkladu, který ale o týden dříve za Svitavan zřídil Krušina. Na té transakci vydělal 2819 korun, což především ve světle předchozích událostí nedávalo příliš smysl.

  • „Tato konkrétní transakce (půjčka 10 milionů korun) tak sice vykazuje znaky obchodu uskutečněného za okolností vyvolávajících podezření ze snahy legalizovat výnos z trestné činnosti, avšak policejní orgán nezjistil žádnou konkrétní informaci, která by prokazovala spojení původu peněz poskytnutých Krušinou s nelegálními aktivitami Ing. Palase na krajském úřadě anebo jinde.“

Vyšetřovatele blesková operace nezastavila a šli hlouběji. Zjistili, že deset milionů korun na účet Svitavanu vložil předtím sám Krušina. „Finanční prostředky zapůjčené Krušinou tak fakticky pocházely z vkladu 10 milionů korun, které vložil Krušina v hotovosti na bankovní účet Svitavanu,“ popsali uzavřený kruh policisté v analýze.

Znovu si proto předvolali Krušinu, aby vysvětlil, kde vzal on horké miliony. Dozvěděli se, že šlo o peníze, které si on sám půjčil od Svitavanu, a to údajně už v roce 2004. „Tuto částku měl Krušina dle svého vyjádření po celou dobu v hotovosti doma jako případnou rezervu, avšak ji nikdy nevyužil,“ přepsali policisté výslech, v němž se Krušina přiznal, že léta nechal miliony ležet ladem. Přesto nakonec policisté museli konstatovat: „Provedeným prověřováním se nepodařilo spolehlivě objektivizovat prvotní zdroj těchto finančních prostředků.“

Vrátit? Zatím netřeba

Jak je snadné prát peníze

  • V českém právním řádu existuje trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Podstatou takového zločinu je, že podezřelý »zastírá původ majetku získaného trestnou činností«. Policisté ale nadto musí bezpečně prokázat, že zkoumané peníze podezřelí předtím získali konkrétním zločinem.
  • V Belgii, Irsku či Velké Británii stačí, když policie dokáže, že si podezřelí na takový majetek nemohli legálně vydělat. Nemusí tedy dokazovat trestný čin, při němž neúměrný majetek získali. Podezřelí naopak musí sami věrohodně vysvětlit, jak majetek nabyli. Jinak jim soudy majetek zabaví.

Pozoruhodný nebyl jen původ peněz, nýbrž i způsob, jimž je Palasovi vraceli. Když v roce 2008 Palas kandidoval do krajských voleb, trval Krušina na tom, že nechce, aby byla firma Energo-Pro jakkoliv spojována s politickou stranou. Proto prý v září 2008 dluh převzal Palasův syn.

Podle původní smlouvy měla být půjčka splacena v červenci 2013. Týden před vypršením splatnosti se protikorupční jednotka, která v tu dobu už Palasovy majetky vyšetřovala, dotázala, zda už politikova rodina vše splatila. Vyšetřovatelé tím dostali Palasovy do nepříjemné situace, neboť půjčku podle všeho nespláceli, což policisté viděli na monitorovaných účtech. Obratem tak na policii dorazil dodatek smlouvy, v níž se datum splatnosti posunulo na konec roku. Následoval ovšem ještě jeden dodatek, tentokrát už se splátkovým kalendářem, které konečný termín odsouval ještě dál.

Penzion Jaroslava Palase v Ludvíkově v Jeseníkách.
Jaroslav Palas a jeho penzion v Ludvíkově (koláž serveru Lidovky.cz).

První splátku – 500 tisíc - obdržel podle policie Krušina den před Štědrým dnem roku 2013. Poslal mu ji Palasův syn. Jenže ten měl na účtu sotva pětadvacet tisíc korun. Půl milion mu přitekl o tři dny dříve z účtu jeho otce. A proč přišla první splátka až po dotazu policie v roce 2013? „Podle mě to bylo výrazně dříve, někdy v roce 2012. Důležité pro mě je, že se půjčka poskytla a splatila. To je všechno,“ tvrdí Krušina s tím, že synovi Palase zbývá doplatit už jen zhruba deset procent původní částky.

Samotný Palas nechce transakce, které mu dopomohly k rozlehlému domu v ceně 30 milionů korun, komentovat. „Postavili jsme jej za naprosto transparentní prostředky, senzace se prostě nekoná,“ uvedl pouze. Na další dotazy ohledně půjčky nereagoval vůbec.

Tok peněz: od Krušiny tam a zase zpátky

  • 1994 - Jiří Krušina zakládá společnost Svitavan
  • 2004 - Svitavan půjčuje Jiřímu Krušinovi coby majiteli půjčku 5 750 000 korun
  • 25.7.2007 - Palas a Krušina uzavírají smlouvu o půjčce 10 milionů korun bez zajištění a s ročním úrokem 2 % (25.7.2013 splatnost smlouvy)
  • 26.7.2007 - na účtu Palase přistála první splátka půjčky, a to tři miliony
  • 27.7.2007 - Krušina splatil Půjčku společnosti Svitavan
  • 27.7.2007 - Krušina za společnost Svitavan sjednává terminovaný krátkodobý vklad (7 dní), na který vložil 10 milionů (5 750 000 vrácená půjčka plus 4 250 000 z pokladny Svitavanu). Peníze následně Krušina převádí Svitavanu na účet. Z tohoto účtu byla Krušinovi od Svitavanu poskytnuta půjčka 10 milionů.
  • 3.8.2007 - na účtu Palase přistál zbytek z půjčky, a to sedm milionů
  • 9.9.2008 - syn Jaroslava Palase Jan přebírá dluh svého otce, stává se dlužníkem 10 milionů vůči Krušinovi
  • 15.7.2013 policie se ptá Krušiny, zdali Palasův syn už svůj dluh uhradil. Krušina uvedl, že termín pro splacení byl prodloužen do konce roku, dokládá to dodatkem ke smlouvě ze dne 9.7.2013
  • 29.11.2013 uzavřen další dodatek ke smlouvě, stanoven splátkový kalendář
  • 19.12.2013 - Jaroslav Palas posílá na účet svého syna 500 tisíc korun, aby je převedl Krušinovu jako první splátku dluhu
  • 23.12.2013 - Jan Palas převádí částku od otce právníku Krušinovi
  • 17.5.2015 - Palasův syn splatil 6,95 milionu
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.