Součástí domu by měly být veřejně přístupné prostory. Novostavba se připravuje již mnoho měsíců, počítá ale s demolicí přilehlého domu, což zdržuje vydání nutných povolení.
Projekt novostavby inicioval před několika lety majitel novorenesančního domu, který v úterý Revoluční třídu směrem k Vltavě uzavírá. Projekt pro něj vypracoval ateliér DaM, získal i povolení památkářů. Ministerstvo kultury ale v odvolacím řízení rozhodlo, že by se sousední dům bourat neměl.
Za Prahou vyroste luxusní městečko za 10 miliard. Vily navrhla i Jiřičná |
Před dvěma lety do projektu vstoupila společnost RSJ, původní projekt zavrhla a vybrala si Jiřičnou, aby navrhla jiný dům. Architektka loni představila několik variant, které kvůli výtkám památkářů přepracovávala. Zvolila řešení, kdy hlavní budova výškově končí na úrovni římsy sousedního domu v ulici Revoluční a nad tuto úroveň jsou navržena tři ustupující patra. Národní památkový ústav (NPÚ) ale chtěl výšku snížit a nedoporučoval nárožní věž.
Architekt Petr Vágner, který s Jiřičnou pracuje ve studiu AI-DESIGN, v úterý uvedl, že k demolici i novostavbě se kladně vyjádřil Institut plánování a rozvoje i sbor expertů pro památkovou péči na magistrátu. Podstatné pro další povolení ke stavbě je závazné stanovisko odboru památkové péče, to projekt ještě nemá.
K podobně zásadním projektům v Praze se vyjadřuje také NPÚ, byť jeho stanovisko není závazné. „Všechny dosud podané návrhy na zástavbu této nárožní parcely byly ze strany NPÚ zamítnuty, a to včetně posledního projektu z roku 2014 ateliéru AI DESIGN pod vedením Evy Jiřičné, i když je možno tento poslední předložený architektonický návrh považovat za pozitivní posun oproti všem až dosud projednávaným variantám,“ řekla v úterý Andrea Holasová z NPÚ.
Lávka přes Ohři jako od Kaplického? Nepovedené konstrukční cvičení, tvrdí architekti |
Pro NPÚ je však podle ní zásadním momentem pro odmítnutí projektu předpokládaná demolice vedlejšího objektu, která je „za daných okolností z pohledu památkové péče nepřijatelná“.
Návrh Jiřičné počítá se začleněním pozdně barokního domku v Lannově ulici a navazuje na okolní zástavbu z 19. i 20. století. Projekt počítá se zpřístupněním barokního objektu pro veřejnost průchodem z Revoluční třídy. Podle Winklera by v něm mohly být galerijní prostory, v celém domě pak v parteru další veřejně přístupné prostory, ve vyšších patrech kanceláře a ještě výše byty. Jiřičná, která je autorkou i interiérů domu, by chtěla dát Praze dům s výrazným užitím skla. „Technologie skla je dnes na takové výši, že se s ní dá udělat cosi výjimečného,“ řekla.
Výstavu ukazující budovu Novomlýnská si mohou lidé do 22. října prohlédnou na náměstí Republiky, poté bude do 4. listopadu na Příkopech.
