Informaci přinesly ve čtvrtek Hospodářské noviny (HN).
Rodina přišla o majetek v Česku v roce 1945 kvůli tomu, že se kníže František Josef II. Lichtenštejn údajně přihlásil k německé národnosti. To ale Lichtenštejnové vždy odmítali a konfiskaci majetku neuznávali. Nikdy se jej ale nepokusili získat zpět žalobou.
O petrovický zámek majitelka bojovala v restitucích. Teď chátrá a obývali ho bezdomovci |
Nynější spor umožnilo to, že úředníci v minulosti ne všude vyznačili majetek, který propadl státu podle Benešových dekretů. Knížecí rodina pak před třemi lety zjistila, že u Říčan je skoro stovka pozemků, kde byl jako vlastník stále zapsán kníže František Josef II. Lichtenštejnové se proto přihlásili o dědictví a po rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu-východu úspěšně nechali pozemky na katastru převést na svou nadaci.
Nadace poté oslovila státní podnik Lesy ČR, který na pozemcích hospodařil, že chce majetek převzít. Stát ale podal na změnu vlastníka v katastru žalobu. „Vzhledem ke konfiskaci majetku Františka Josefa II. Lichtenštejna v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění,“ uvedl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Středeční rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu-východ tento pohled potvrdil. Soudkyně Klára Obrtlíková sice připustila, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se o prolomení restitučních zákonů. Odkázala na deset let staré rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami. Soudkyně se proto nezaobírala tím, nakolik bylo zabrání majetku Lichtenštejnů spravedlivé.
Nadace oznámila, že se odvolá. „Kníže Jan Adam II. se nikdy nechtěl soudit s Českou republikou o navrácení nemovitostí, které byly jeho rodině zabaveny ve 20. století. Nadace nyní pouze reaguje obhajobou v rámci českého práva,“ řekl HN mluvčí knížecí nadace Michal Růžička.
