72 laviček v Mladé Boleslavi? V pořádku, řekla Evropská komise po radě českých úředníků

Když platí Evropská unie. V Boleslavi nasázeli ke třem panelákům 72 laviček

Lavičkový háj. Tak nazývají místní obyvatelé část města na samém kraji Mladé Boleslavi. Konkrétně se jedná o vnitroblok Mládežnické ulice, který nedávno prošel revitalizací z evropských peněz.

Kromě opravy komunikací, nových dětských hřišť či veřejného osvětlení se na místě o rozloze zhruba tří fotbalových hřišť objevilo přesně 72 laviček. A to navzdory místním obyvatelům, kteří si stěžují na problémy s bezdomovci i narkomany, jejichž pozornost dvaasedmdesát odpočívadel přitahuje.

Neexistují důkazy

Když na nepřiměřený počet a stížnosti tamních lidí upozornil server Lidovky.cz, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) podal podnět k Evropské komisi. Mladoboleslavské lavičky se tak dostaly na stůl eurokomisařce pro regionální rozvoj Corině Cretuové.

A v polovině prosince dorazila do Česka odpověď. „Kontrola dospěla k závěru, že projekt je v souladu se zásadami 3E a že neexistují důkazy zneužívání prostředků Evropské unie,“ stojí v krátkém dopise o třech odstavcích podepsaném právě Cretuovou. Zásadami 3E se přitom rozumí „účelnost, efektivnost a hospodárnost“.

Jenže: kontrolu, na kterou Cretuová odkazuje, nevykonal žádný z unijních orgánů, nýbrž české ministerstvo pro místní rozvoj. A s jejich podklady se Evropská komise spokojila. „Počet laviček byl od počátku plánován a nikdy nebyl zpochybněn. Celkové náklady na nákup a instalaci jedné lavičky činily 10 333,40 korun a tato částka byla považována za přiměřenou a analogickou s náklady vzniklých ve srovnatelných projektech,“ argumentuje eurokomisařka v dopise.

„Komise v souladu se zásadou sdíleného řízení uplatňované u politiky soudržnosti přímo nezasahuje do výběru projektů, protože to spadá do výlučné pravomoci vnitrostátních řídících orgánů za předpokladu, že jejich rozhodnutí jsou v souladu se zásadami stanovenými v programových dokumentech přijatých Komisí a odpovídají platným právním předpisům a kritériím pro výběr projektů schváleným monitorovacím výborem programu,“ uvedla v dopise Cretuová.

Ačkoli v případě Mladé Boleslavi nejde o nikterak závratné částky, tamní lavičkový háj ilustruje, jakým způsobem města čerpají peníze z evropských fondů. Od počátku projektu město prý počítalo s tím, že na každých 330 metrů čtverečních bude jedna lavička.

Ale pro představu: na Václavském náměstí v Praze napočítáte celkem 83 laviček. Jenže místo v samém centru Prahy, které navštěvují tisíce lidí včetně turistů, má zhruba dvojnásobnou rozlohu než vnitroblok v Mládežnické ulici. Ten se rozprostírá na ploše bezmála 24 tisíc metrů čtverečních.

„Naprosto nedostatečné“

„Z města se sem slézají bezdomovci a narkomani, injekční stříkačky tu nacházíte denně. Navíc ti, co bydlí v prvním paneláku, který je blízko diskotéky, si zase stěžují na nepořádek i opilce, kteří si po prohýřené noci na lavičkách rádi odpočinou,“ popsala před časem situaci paní Marie, která v Mládežnické ulici patří s manželem ke starousedlíkům - bydlí zde totiž už jednatřicet let (více čtěte ZDE).

Ostatně pár místních obyvatel se obrátilo přímo i na europoslance Zdechovského a zaslali mu také fotografie „lavičkového háje“. On sám považuje rozhodnutí komise za „naprosto nedostatečné“.

„Ano, projekt proběhl podle zadání a byl řádně vyúčtován. Po tuto část musím s komisí souhlasit, to ale nikdo nezpochybňuje. Určitě se však nedá souhlasit s tím, že by byly prostředky vynaloženy s péčí dobrého hospodáře a efektivně. A nikdo se ani nezabýval kritikou projektu, která spočívá ve využití laviček,“ uvedl Zdechovský s tím, že podle jeho názoru se věcí v komisi nikdo skutečně nezabýval. „Byla pouze zkopírovaná obecná odpověď ministerstva pro místní rozvoj,“ doplnil.

Podle kontroly z ministerstva pro místní rozvoj byl počet laviček plánován od začátku a žádný z účastníků projektu ho nezpochybňoval. Počet ale zároveň v inspekční zprávě není vůbec odůvodněn. „Na první pohled se rozmístění a konkrétní umístění laviček v koordinační situaci nejeví jako nehospodářné nebo neefektivní,“ stojí v kontrolní zprávě rezortu, kterou má server Lidovky.cz k dispozici.

Lavičky téměř na každém kroku

Nápad revitalizovat plochu mezi panelovými domy vznikl na mladoboleslavské radnici v polovině loňského roku. Město pod vedením Raduana Nwelatiho (ODS) rozhodlo kromě opravy komunikací či osázení místa stromy také o nových koších a lavičkách. Předtím byl přitom podle místních počet laviček dostačující.

Náklady na rekonstrukci vnitrobloku v okolí Mládežnické ulice šly z větší části na účet Evropské unie. Celkem stál projekt 21 milionů korun, dotace z Bruselu činila 18 milionů. Právě kvůli tomu se ale na lavičky váže takzvaná udržitelnost projektu na pět let. Znamená to, že pokud město nechce dotaci vrátit, stav a počet laviček může přehodnotit nejdříve v roce 2019.

I proto plánuje Zdechovský věc prověřit u evropského Kontrolního výboru. Ten by měl posoudit, zdali město vynaložilo peníze na smysluplnou věc, či jen zbytečně rozdalo peníze daňových poplatníků. „To, že splním kritéria, není opravdu skutečně všechno,“ dodal europoslanec.

Podiv nad počtem laviček přitom už dříve pro server Lidovky.cz vyslovili oslovení urbanisté. „Pokud to bije do očí i laika, osoby mimo urbanismus či architekturu, je to špatně,“ uvedla například pražská architektka a urbanistka, která si nepřála zveřejnit jméno, a to s ohledem na to, že lokalitu přímo nezná (více čtěte ZDE).

Slavné a předražené Hned několik měst se potýkalo se skandálem kolem předražených laviček. Například při opravě Tyršových sadů v Pardubicích z roku 2012 město vybralo lavičky, přičemž jedna stála téměř 60 tisíc korun. Na stejnou částku se vyšplhala cena také některých laviček v parku v Ústí nad Labem, dětská skluzavka vyšla dokonce na 580 tisíc korun. Za tento počin ale na severu Čech dokonce přišli o část dotace. A luxusu za statisíce si mohou užívat i obyvatelé Hradce Králové na rekonstruovaném náměstí 28. října. V roce 2013 tam město při opravě namontovalo lampy s LED technologií za 120 tisíc korun za jeden kus. Také lavičky stály desítky tisíc. Zřejmě nejslavnější městskou „ozdobou“ jsou ale betonové květináče na pražském Smíchově. Jsou to skoro tři roky, kdy se v páté městské části objevilo celkem 277 nevzhledných truhlíků z betonu. Nápad za zhruba 19 milionů korun, přičemž šestnáct šlo z kapsy Evropské unie, se ale od počátku potýkal nejen s kritikou obyvatel. Rady si nevědělo ani město, a tak se z květináčů, které měly mimo jiné snížit emisní zátěž, staly reklamní plochy nebo dokonce bazény. Takzvané Květináčové párty v nich pořádali nespokojení studenti ČVUT. Za tento betonový počin dostala Praha 5 od památkářů dvě pokuty. Umístila je totiž na chráněných územích bez povolení. LIDOVKY.CZ: Bazén, odpadkový koš, teď lavička. Absurdní proměny betonových květináčů