Výsledky ale podle ČSÚ nelze zobecnit na celou populaci, protože zapojení do průzkumu bylo dobrovolné.
Největší rozdíl mezi odpověďmi pražských dětí a celostátním průměrem se ukázal v nápojích, které děti nejčastěji pijí. Zatímco v celostátním průměru pije nejvíc neochucenou vodu 29 procent, v Praze více než 40 procent.
Vede tělocvik, angličtina nefrčí
Stejně jako v celém Česku mají žáci nejraději tělocvik, v Praze ho uvedlo jako nejoblíbenější 28 procent respondentů. Pražské děti mají o trochu raději matematiku, zeměpis, dějepis a vlastivědu, naopak méně si oblíbily angličtinu, chemii a fyziku.
Téměř 46 procent pražských respondentů navštěvuje sportovní kroužky, je to asi o pět procent víc než je celostátní průměr. Děti z Prahy se také více věnují uměleckým a znalostním kroužkům. Necelá třetina hraje na hudební nástroj, čtvrtina nehraje, ale chtěla by. Jen necelých pět procent účastníků průzkumu uvedlo, že nemá žádné koníčky. Ve výsledcích všech krajů to uvedlo téměř osm procent dětí.
Místo nákupů sport
Asi třetina pražských dětí považuje za ideální víkendový program rodinný výlet. V celém Česku ale tuto možnost vybralo přes 40 procent respondentů. Malí Pražané dají přednost sportu, návštěvě či odpočinku. Naopak méně často než jiné děti vybrali nákupy.
Za zlobení do vyšší třídy. Nadané děti se mohou učit se staršími spolužáky |
Téměř tři čtvrtiny dětí z Prahy dostaly svůj první mobilní telefon na prvním stupni základní školy, ještě před první třídou pětina z nich. Celostátní průměr ukazuje, že mezi 1. a 5. třídou dostaly první mobil dvě třetiny dětí, dříve 22 procent a žádný nemají tři procenta z nich a z pražských dvě procenta.
Se svým problém by se rodičům svěřilo více než 60 procent dětí z Prahy. Přednost by jim dalo o tři procenta víc než v celostátním průměru. V hlavním městě je naopak méně dětí, které by se svěřily kamarádovi nebo si nechaly své trápení pro sebe.
Zastánci spravedlnosti a charity
Tváří v tvář nespravedlnosti by pražské děti zasáhly častěji než jejich kolegové z jiných krajů. Více než 35 procent z nich by zakročilo, i když by to bylo pro ně nebezpečné, naopak ignorovalo by nespravedlnost jen deset procent z nich, což je o více než dvě procenta lepší výsledek oproti celostátnímu průměru.
Pokud by děti dostaly 1000 korun, nejčastěji by si je spořily. Odpověď vybraly necelé dvě třetiny z nich. Oproti průměru jiných krajů pražské děti častěji odpovídaly, že by je utratily za zábavu (9,9 procenta) nebo darovaly potřebnému (8,4 procenta).
Do letošního minisčítání se v celé zemi zapojilo 29.628 dětí ze 4. až 9. tříd z 614 škol z celé České republiky. Nejvíc žáků se zapojilo z Pardubického a Středočeského kraje, nejčastěji jim bylo 11 až 14 let. Kompletní výsledky sčítání jsou na webu miniscitani.cz. Účelem projektu ČSÚ je zvyšování statistické gramotnosti dětí. Jeho první ročník byl v roce 2010 součástí celostátního sčítání lidu.
