Lidovky.cz: Jak se koukáte na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který dal za pravdu policii a zrušil verdikt Krajského soudu v Brně? Překvapilo vás to?
Přiznám se, že mě to úplně nepřekvapilo. Často k tomu, že správní soud ruší kvalitně vyargumentované rozsudky krajských soudů. Podobná situace nastala i v případě blokády na Šumavě, kdy aktivisté bránili prokazatelně nelegálnímu kácení v národním parku. A přestože dal krajský soud za pravdu aktivistům, tak se Nejvyšší správní soud z nepochopitelných důvodů zastával policie. Proto mě to nepřekvapuje.
Soud dal za pravdu policii. Právnička se měla při kontrole cizinců legitimovat |
Lidovky.cz: Když se vrátíme k podstatě vašeho případu, jak nahlížíte na to, že soud dal za pravdu policii?
Pořád zastávám názor, že v právním státem bychom se měli posunout tam, že když policisté osloví občana a chtějí, aby se vzdal svého práva na soukromí předložením občanského průkazu, tak k tomu musí mít nějaký důvod. Podobné je to tehdy, když policie nebo celníci chtějí někomu nahlédnout do tašky.
Lidovky.cz: Myslíte, že policie měla nějaký důvod ke kontrole? Podle policie šlo sice o rutinní kontrolu zaměřenou na běžence, i podle krajského soudu bylo ale zcela evidentní, že migrantka nejste ...
Policie tvrdila, že mají rozkaz policejního prezidenta a že šlo o akci „Morava“. To ale není žádný důvod. Podle mě nejde o konkrétní důvod ke kontrole konkrétní osoby. To pak vypadá jako plošná akce, která bere lidi jako nějaké stádo určené ke kontrole. Takový postup bych chápala v případě silniční kontroly. Silniční doprava je nebezpečná, a pokud někdo třeba řídí pod vlivem alkoholu, pak bych chápala společenský zájem na tom, aby probíhaly preventivní kontroly. I když není žádné konkrétní podezření kvůli konkrétnímu řidiči. V případě cestování vlakem se ale domnívám, že žádný legitimní důvod k tomu, aby to probíhalo plošně, není.
Lidovky.cz: Podle vás měla policie od kontroly upustit. Jak probíhala komunikace mezi vámi, jako právničkou, a policií? Bránila jste se právní terminologií?
Určitě. Od začátku jsem je upozorňovala, že existují nějaké zákony. Oni argumentovali tím, že probíhá běžná kontrola. Řekla jsem jim, že zákon o policii žádný takový pojem nezná a že existují zákonné důvody, na základě kterých jsou policisté oprávněni někoho vyzvat ke kontrole totožnosti. Oni ale pořád argumentovali akcí „Morava“. To bylo jejich zdůvodnění.
Lidovky.cz: Vy jste potom ještě strávila dvě hodiny na policejní stanici. Proč to trvalo tak dlouho?
Podle mě si moc nevěděli rady, co se mnou. Nejsou zvyklí na to, že občan neuposlechne jejich výzvy. Nějakou dobu mě tam drželi a nejspíše se radili s nadřízenými nebo jejich právním oddělením, co se mnou. Nejspíš proto dělali dvě osobní prohlídky. První byla asi z toho důvodu, že je to běžný úkon u osob, které omezí na osobní svobodě. Třeba jestli nemá nějakou zbraň. Ale pak přišli s tím, že u mě udělají druhou osobní prohlídku a prohledají mi dokonce i peněženku, jestli tam nemám občanku nebo jiný doklad, na základě kterého by určili mojí totožnost. Šlo ale vidět, že si neví rady. Jsou zvyklí na poslušnost lidí, kteří nejsou úplně informovaní o svých právech.
Lidovky.cz: O žalobě na postup policie musí znovu rozhodnout Krajský soud v Brně, který je při tom vázán názorem NSS. Myslíte, že máte šanci uspět?
Těžko říct. Musím se ještě pořádně seznámit s rozsudkem. Určitě ale přijdu s novou argumentací založenou na tom, že policie by v právním státě měla mít nějaké důvodné podezření a že nestačí jen to, že sedím ve vlaku, a ten má být místem, kde se mohou vyskytovat nelegální cizinci. U každé osoby musí existovat ke kontrole důvod.
