Lidovky.cz

11. díl Kurzu právní sebeobrany: Jak na hluk a výpověď z nájmu

Právo

  13:00
PRAHA - Ne každé sousedské soužití je idylické, zejména s lidmi, kteří neberou na své okolí žádné ohledy. Sousedské spory se ale obvykle nevyplatí hnát k soudu. Domluvit se je vždy lepší než si udělat nepřítele, který bydlí hned vedle. Pokud pak ruší lidé v nájemním bytě, má proti nim jeho vlastník jednu velkou zbraň: může je kvůli tomu z bytu i vyhodit.

Kurz právní sebeobrany foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Spory mezi sousedy nejčastěji vznikají kvůli hluku či zápachu pronikajícím ze sousedního bytu nebo pozemku. Řešení nepříjemné situace se odvíjí od toho, jestli jde o obyvatele činžovního domu, nebo o majitele bytů či pozemků.

10. díl Kurzu právní sebeobrany: Šikana nájemcem – Parkety nechci, chci lino!

„Pokud to jsou sousedé v nájemním bytě, pak je namístě se nejprve obrátit na pronajímatele, aby zajistil pořádek – pronajímatel má povinnost zajistit každému nájemci možnost řádného užívání bytu i společných částí domu,“ vysvětluje Filip Melzer z olomoucké právnické fakulty. Pronajímatel se pak může problematickému nájemníkovi buď snažit domluvit, nebo mu může nájem i vypovědět.

Vyhazov za divoké večírky

Nájemce je totiž povinen dodržovat pravidla v domě a další rozumné – tedy ne šikanózní – pokyny pronajímatele. „Rozumí se tím dodržování zásad občanského soužití, třeba nerušit noční klid, neznečisťovat společné prostory a nechovat se hrubě vůči ostatním nájemcům v domě. Pronajímatel může své pokyny nájemcům sdělovat buď individuálně, nebo i všeobecným způsobem, typicky domovním řádem,“ popisuje advokátka Daniela Kozáková z kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Kurz právní sebeobrany

Utekl vám začátek seriálu? Nevadí. Předplatné lze ještě doobjednat do 3. února. Kromě tištěných LN získáte přístup k právním vzorům nejčastějších smluv a dokumentů a do digitální verze deníku, o žádný díl tak nepřijdete.

Objednávejte zde

Právní sebeobrana - pes

Pronajímatel ale může nájemní smlouvu vypovědět jen v takovém případě, kdy nájemník své povinnosti porušuje „hrubě“. Půjde například o situaci, kdy se narozeninová oslava zvrhne v demolování vybavení domu nebo vyvolá policejní zásah proti rušení nočního klidu. „Podle soudů ale může jít také o opakované nedodržení pravidel pro chování v domě,“ uvádí Kozáková. Vždy přitom záleží na konkrétní situaci, četnosti a závažnosti porušení. „Je bezesporu rozdíl, jestli nájemce jednou ročně v pronajatém bytě uspořádá trochu hlasitější večírek, nebo jestli několikrát týdně pořádá hromadná večerní sledování sportovních utkání do brzkých ranních hodin, v důsledku čehož vzniká v domě velký hluk nebo je dům nadměrně znečištěn,“ dodává advokátka.

Zatímco v prvním případě je relevantní domluva, v druhém případě nájemce riskuje konec nájemní smlouvy. „V takovém případě nájem nebude končit ihned, ale zákon stanoví výpovědní dobu v délce tří měsíců, která počíná plynout od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla nájemci,“ říká Daniela Kozáková.

Nájemník se ale nemusí rovnou obracet na pronajímatele, může se problematickým sousedům bránit i sám. „Pokud je ve svém nájemním právu rušen, může se u soudu domáhat ochrany. Rušitelem přitom může být jiný nájemce, pronajímatel či jiná osoba, například vlastník sousedního domu, který nepřiměřeně hlučí na svém pozemku,“ upřesňuje Filip Melzer.

.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.