Podle Křečka je důležité rozlišovat typy uprchlíků. Ti, kteří utíkají před válkou a ti, kteří přišli za jiným účelem. A tam prý patří podle zástupce ombudsmanky případ pana Batta. „Lidé, kteří to slyšeli, byli naštvaní, že uprchlík utíkající před válkou je nespokojený se svým ubytováním. Ale já si myslím, že to není pravda. Že tyto názory nejsou oprávněné, protože dotyčný pán přišel do Česka za jiným účelem“, řekl k celé věci Křeček.
Cestu, ubytování a začlenění křesťanských uprchlíků do společnosti zajišťuje Nadační fond Generace 21. Jeho cílem je dostat do Česka 153 křesťanů z Iráku nebo Sýrie. Na tyto účely také fond disponuje rozpočtem 15 milionů korun, který byl konzultován a odsouhlasen českým státem.
Válku s Primou nechceme
„Já nevím, co měl slíbeného, co ta organizace lidem říká. Pokud byl ale nespokojen, je to otázka na někoho jiného. Chápu ale, že nikdo nechce bydlet v přemalovaném kravíně, to by řekl asi každý z nás. Já prostě na tom výroku nevidím nic špatného. Navíc ten člověk dodal, že se může vrátit zpět do vlasti. Chápu těžkou situaci v Íránu, chápu, že máme pomoci, nevím na základě jakých slibů sem přijel, ale je to jiná skupina uprchlíků než ti, kteří utíkají před válkou. Slovo nevděk podle mě není na místě,“ dodal v rozhovoru s Lidovky.cz Křeček.
Uprchlík Batto v reportáži televize Prima.
Podle mluvčího Nadačního fondu Generace 21 Martina Frýdla ale zprávy o údajné nespokojenosti pana Batta nejsou na místě. K reportáži televize Prima i k výrokům Křečka se ale fond vyjadřovat nechtěl. „ Na prvním místě bychom chtěli zdůraznit, že Nadační fond Generace 21 zveřejnil své výhrady před několika dny a tím považuje celou věc za uzavřenou. Válku s TV Prima nevede a jeho prioritou je postarat se o uprchlíky,“ napsal serveru Lidovky.cz Frýdl.
Šabatová zkritizovala svého zástupce Křečka za komentář ke kauze ‚kravín‘ |
„Ti lidé sem přijíždějí vést nový život a to, co potřebují nejméně, je být korkem uprostřed mediální bouře. Proto Nadační fond nebude reagovat na každodenní zpravodajství TV Prima k této věci a prosíme také ostatní, aby těmto obyčejným lidem umožnili začít konečně hledat normální život. Rádi bychom uvedli jediný fakt - lidé, o kterých je zde řeč, byli vyhnáni ze svých domovů v Iráku, v Libanonu nalezli pouze dočasné útočiště a také zde oficiálně získali statut uprchlíka od Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky,“ uzavřel Frýdl.
Zákon jsem neporušil
Už minulý týden se vůči svému zástupci ostře vyhradila i ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní totiž Křeček porušil zákon. „Je otázkou, zda konkrétním hodnocením problematické reportáže namísto Rady, jakožto úřadu k tomu povolanému, a dříve než tento úřad případ vůbec projednal, neporušil JUDr. Stanislav Křeček § 1 odst. 9, který nám oběma zakazuje zasahovat do činnosti úřadů jiným způsobem, než stanoví zákon o veřejném ochránci práv,“ uvedla Šabatová ve svém vyjádření.
Ombudsmanka Anna Šabatová.
„Já jsem k tomu vydal prohlášení a domnívám se, že je to úplně zbytečné, zákon neporušuji, nechápu toto stanovisko, v žádném případě neporušuji zákon, televize Prima nepatří nějak do kompetencí ombudsmana, čili posuzování jejich reportáží není narušení práce úřadu,“ odmítá Křeček nařčení Šabatové. „Neřekl bych, že je to osobní. Paní ombudsmanka má jiné názory a zřejmě i jinou představu o funkci svého zástupce. Ona by si zřejmě přála zástupce, který by ji byl vybrán, ale my jsme navrhováni a vybíráni stejně, čili to naše postavení je poněkud jiné než jiných zástupců. Podle mě je to celé zbytečné, rozhodně to autoritě ombudsmana neprospívá a nechápu, proč jsou tyto otázky znovu otevírány z její strany,“ komentuje nastalou situaci Křeček.
Podle Křečka je naprosto zbytečné ventilovat tyto spory na veřejnosti. „Mohli jsme si to vyjasnit na poradě mezi sebou, zdali je to vhodné nebo ne, ale veřejně dát do novin zprávu, že porušuji zákon, s tím bychom měli zacházet velmi opatrně,“ uzavírá celou záležitost.
Celý spor vznikl poté, co televize Prima odvysílala rozhovor s uprchlíkem panem Battem. Ten měl uvést. že nechce bydlet v přemalovaném „kravíně“. Zatímco Prima si za svým překladem stojí, organizace Hate Free Culture se domnívá, že šlo o úmyslnou manipulaci, jelikož pan Batto nemluvil o konkrétním bytě v Jihlavě, ale prý hypoteticky.
Vyjádření Stanislava Křečka k celé událostiTvrzení o tom, že bych svým vystoupením ohledně TV Prima mohl porušit zákon č.349/99 Sb. o veřejném ochránci práv, je zcela mimo právní realitu a lze jen litovat, že si paní doktorka Šabatová neopatřila podklady pro své vyjádření od kvalitnějších právníků. Je pravdou, že §1, odst. 9 ukládá ochránci (a tedy i jeho zástupci) nezasahovat do „činnosti a rozhodování úřadů a zařízení“ jinak, než to umožňuje zmíněný zákon. Ale v § 2 tohoto zákona jsou vyjmenovány instituce, které jsou podle tohoto zákona považovány za „úřad a zařízení“, na které se kompetence ochránce vztahují. Z tohoto ustanovení (ale domnívám se, že i podle obyčejného „selského rozumu“) je zřejmé, že TV Prima není ani podle tohoto zákona „úřadem“ a pokud jsem se tedy zabýval materiály této televize, rozhodně jsem nemohl zasáhnout do „činnosti a rozhodování úřadu“, jak má na mysli zákon. Pokud je mi podsouváno, že jsem mohl narušit činnost ochránce, který by mohl v budoucnu posuzovat podnět, který by mu byl, v souvislosti se stanoviskem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále Rady) o těchto záležitostech doručen, musím i toto podezření na základě textu zákona rozhodně odmítnout. Je pravdou, že posuzovat rozhodování Rady patří podle zákona do pravomoci ochránce, ale bylo by nebezpečným omylem se domnívat, že ochránce je jakkoliv nadřízen Radě a může o ní rozhodovat. Odhlédneme-li od skutečnosti, že v době mé návštěvy TV Prima (čtvrtek dopoledne) nebylo o existenci jakékoliv stížnosti Radě nic známo nejen mně, ale ani veřejnosti, musím zdůraznit, že ochránce může podle zákona vyjadřovat svůj názor na případná stanoviska Rady, jen pokud jde o to, zda její postupje v souladu se zákonem nebo se zásadami dobré správy. Mé stanovisko k materiálům, které TV Prima natočila, se této pravomoci ani vzdáleně nedotýkají a není mezi nimi žádná myslitelná souvislost. Je více než zřejmé, že mnou dříve vyslovené názory na materiály TV Prima nemohou budoucí názory ochránce na činnost Rady jakkoliv determinovat. Jen na okraj dodávám, že jsem ani nemohl postupovat nekolegiálně, proti názorům ochránkyně, neboť na předmětný problém ze strany ochránkyně žádný názor dosud vysloven nebyl. |
