Stan, plynová maska a propan-butan. Elitní detektiv naplánoval sebevraždu do detailu

„Nevidím světlo na konci tunelu, ani záblesk, ani nic jiného, co by naznačovalo, že bych uspěl u soudu. I přes to, že si myslím, že jsem docela vnitřně silný, všechno má svoje hranice. Nedokáži si představit, že bych tady deset let bojoval s justicí za moje očištění. Za deset let mi bude 50, budu bez rodiny, bez ničeho...,“ vysvětluje Stanislav Švábenský do kamery, proč chystá sebevraždu. O vlastní smrti mluví klidně, smířeně, bez emocí.

Mluví o šokujících poměrech

V necelých šesti hodinách záznamu, který vznikl po nepravomocném odsuzujícím rozsudku, ale stejným způsobem popisuje šokující poměry uvnitř brněnské a zlínské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a policejní inspekce, ukazuje na možnou trestnou činnost konkrétních policistů, jejich těsné vztahy s podsvětím. Svá tvrzení často dokládá policejními dokumenty či odposlechy.

Švábenský dlouho patřil mezi přední členy brněnské expozitury protimafiánského útvaru. O to překvapivější se zdá kariérní pád, který tragicky vyvrcholil loni 19. srpna. Soudy ho poslaly na šest let do vězení: prodával podle nich citlivé informace. Detektiv vždy tvrdil, že je nevinný a trest pokládal za velkou nespravedlnost a spiknutí. V den, kdy mu Vrchní soud trest potvrdil, si vzal život.

Ani jeho nejbližší přitom o zoufalém činu neměli tušení. „Choval se, jako by se nic nedělo. S matkou se domlouval, co budou další den vařit. Byl to takový introvert, všechno to držel v sobě,“ vzpomíná Švábenského otec Miroslav, který se s první ženou rozvedl. Osud mu v 73 letech přichystal těžkou zkoušku. Nejdříve kvůli nemoci přišel o druhou manželku, později kvůli infarktu o nejstaršího syna a nakonec o nejmladšího syna Stanislava.

Především jeho smrt cítí vzhledem k okolnostem jako obrovskou křivdu. „Když jsem viděl, jak ležel v rakvi, vzedmula se ve mě obrovská nenávist,“ líčí rozzlobeným hlasem v kavárně brněnského nákupního centra. V ruce drží obálku s fotografiemi ze Stanislavova pohřbu. Se ztrátou dvou potomků ze tří se dosud nesmířil.

Naplnil přichystaný scénář

Stanislav Švábenský smrt evidentně dlouho dopředu připravoval a v osudný den tak pouze naplnil přichystaný scénář. Doma v Těšanech na jihu Moravy pozdě večer naložil čerstvě zakoupený stan, plynovou masku, propan-butanovou lahev s hadicí a vydal se k nedalekému Borkovanskému rybníku. Tam stan postavil, zalehl do něj, nasadil si masku, zavedl do ní hadici a otevřel kohout s přívodem směsi propan-butanu.

Jeho tělo našli druhý den. „Než odešel na poslední cestu, zavolal bratrovi, ať ráno přijede, že s ním nutně potřebuje mluvit. Když ráno dorazil, našel u něj v počítači plánek, kde ho najdou. Napsal, že bude ve stanu, aby ho nenašel náhodný kolemjdoucí. Vůbec si neumím představit, jak se trápil,“ líčí Švábenský starší se slzami v očích.

Hned po zveřejnění informace o smrti jeho syna se objevily spekulace, že mu někdo ze světa pomohl, bývalý detektiv se prý bál o život. Vyšetřování ale jednoznačně prokázalo, že život si vzal dobrovolně. Expolicista to ostatně píše i v dopisech na rozloučenou pro rodinu a policii.

„Nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že se někdo podílel na jeho smrti. Motivací k odchodu ze světa byla bezvýchodnost situace, v níž se po pravomocném odsouzení za svou trestnou činnost ocitl,“ napsal břeclavský státní zástupce Jiří Zemek. Letos v únoru vyšetřování smrti bývalého detektiva odložil.

Nenašel totiž jedinou indicii, že by se na Švábenského smrti podílel kdokoliv další. „V dopise nadepsaném Ahoj sděluje, že pokud někdo, patrně bratr Radek, čte tento dopis, tak už asi ví, jak se rozhodl řešit svou situaci,“ popisuje například státní zástupce.

Miroslav Švábenský

Někoho řízl do prstů

Se závěry vyšetřování ostatně souhlasí i Švábenského otec. I přes odsuzující verdikty dvou soudů je nicméně přesvědčen, že jeho syn nic špatného nespáchal a zemřel zbytečně. „Ztratil víru ve spravedlnost. Napsal, že nepůjde sedět do vězení za něco, co neudělal. Skálopevně jsem přesvědčen, že do toho spadl. On nemlčel, to byla jeho největší chyba a zjevně někoho řízl do prstů,“ předkládá svoji verzi.

Jeho dojmy v usnesení shrnuje i státní zástupce Zemek. „Situaci, do níž se (Stanislav Švábenský) dostal, klade za vinu lidem ze svého okolí, bývalým spolupracovníkům, pracovníkům justice,“ líčí v usnesení. Dodává však také, že v žádném případě nelze zpochybňovat pravomocné rozhodnutí soudů.

Klíčovým se pro jejich rozhodnutí stalo svědectví podnikatele Jana Švédíka, Švábenského tehdejšího informátora. Švédík, sám odsouzený za daňové machinace, vypověděl, že policista mu vynášel tajné informace: například o tom, zda je odposloucháván. Na oplátku od podnikatele dostal 450 tisíc korun a vůz, který později zabavila policie.

Švábenský se bránil, že jde o zcela účelovou výpověď. Švédík se podle něj topil v dluzích a sám naopak žádal o půjčky. „Uvěřili grázlovi a zničili elitního policistu,“ skrývá teď jen těžko emoce Švábenského otec. Po synovi navíc podle něj žádné peníze nezbyly, kvůli dluhům a honoráři pro advokáta musel prodat byt.

Všechno zabavili

Švábenský starší se nyní vydal po stopách vyšetřování šestihodinové zpovědi. Je přesvědčen, že v ní leží klíč vysvětlující zkázu jeho syna. Policisté si podle něj stáhli záznam hned druhý den po sebevraždě. „Za necelé tři hodiny se vrátili a zabavili všechno: počítač, notebook a mobily. Dodnes jsme to neviděli,“ říká na adresu policie.

Obžalovaný Jan Švédík (uprostřed)

Citlivá nahrávka posléze putovala na olomoucké vrchní státní zastupitelství a odtud na Generální inspekci bezpečnostních sborů, kde její obsah dodnes prověřují. Švábenský starší zatím ale naráží na hradbu mlčení.

„Bylo mi řečeno, že nemám nárok na informace. Mluvil jsem ale s vyšetřovatelem, podle něhož může být řada věcí z nahrávky promlčena,“ vypráví o svém snažení. Boj za zesnulého syna však nehodlá vzdát. „Mně bude 74, ale rozhodl jsem se, že pokud mi budou stačit síly, očistím ho,“ je pevně rozhodnut.