Lidovky.cz: Jak na vás ukázky z nahrávky Stanislava Švábenského působí?
Byl pevně rozhodnut život ukončit. Zřejmě prožíval těžké životní trauma, těžké zklamání, těžké pocity křivdy. Asi to viděl jako jediné řešení svízelné situace.
Žalobce z kauzy metanol: Řada Švábenského tvrzení se zakládá na pravdě. V ÚOOZ působili zločinci |
Lidovky.cz: Vypadá velmi klidně, vyrovnaně. Nepůsobil by člověk rozhodnutý se zabít spíše nervózně, vypjatě?
Cítím u něho, že šlo o rozhodnutí na úrovni myšlenkové, emoce byly spíš někde v pozadí. Co znám z různých studií o sebevraždách, třeba docent Prokůpek v šedesátých sedmdesátých letech podal přehled dokonaných sebevražd a asi u 20 procent nezjistil žádnou duševní poruchu. Už v počátku 19. století se vyskytovaly různé názory, třeba francouzský psychiatr Jean-Étienne Dominique Esquirol tvrdil, že sebevražda je projevem duševní poruchy, stav určité nepříčetnosti. To potom vyvracel profesor T.G. Masaryk. Řada sebevražd pramení podle něj z důvodů rozumových.
Lidovky.cz: Když Švábenského posloucháte, mluví spatra, k věci. Koresponduje to s tím, že prožíval trauma?
Svědčí to pro to, že byl pevně rozhodnutý skončit život. Jistě to nebylo náhlé rozhodnutí, bylo promyšlené. I způsob provedení sebevraždy byl pečlivě naplánovaný. Rozhodně nešlo o sebevraždu z nějakého náhlého nápadu.
Lidovky.cz: Sáhl by si podle vás nevinný člověk na život kvůli tomu, že ho nespravedlivě odsoudili?
Možné to je, on byl přesvědčen o své nevinně. Zde lze použít výrok římského filozofa Senecy, který říkal, že někdy je lépe svobodně zvolit smrt, než podstoupit nebezpečí žít špatně. Vidina šesti let ve vězení a toho, co bude následovat, to jistě byla špatná perspektiva.
Lidovky.cz: Dopisy na rozloučenou jsou běžné, jak si ale vysvětlujete takto dlouhou nahrávku?
Je to mimořádné. Známe ze znalecké praxe, že lidé rozhodnutí pro sebevraždu před tím napíší nejen dopis na rozloučenou, ale třeba vypořádají majetkové záležitosti. Vzpomínám si na případ, kdy muž sepsal poslední závěť, spáchal sebevraždu a závěť se poté stala předmětem složitého sporu. Strana, která se cítila být poškozena, namítala, že když spáchal sebevraždu, určitě nebyl při smyslech.
Lidovky.cz: Působí na vás Švábenského výpověď důvěryhodně?
Čiší z něho přesvědčení. To objektivní nemůžeme posoudit. Mohu jen konstatovat, že on působí věrohodně. Jestli je to pravda, nebo není, to je mimo nás, neznáme detaily.
