Podle Kyselého stížnosti bylo soudní rozhodnutí o uvalení vazby nekonkrétní, nepřezkoumatelné a nezákonné. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu a upozornili na to, že ovlivňování svědků nebylo jediným důvodem vazby. Další důvody spočívaly v charakteru vyšetřované trestné činnosti a v tom, že Kyselý je v Olomouci velmi vlivnou figurou a má značné „finanční zázemí“, což podporuje obavu z ovlivňování svědků a maření vyšetřování.
Hejtman Rozbořil obviněný v kauze Vidkun se odvolal k Ústavnímu soudu |
„ÚS přitom nemohl přisvědčit názoru stěžovatele, že by takto vymezené důvody byly pro jeho vzetí do vazby nedostatečné,“ stojí v usnesení. Kyselý byl ve vazbě od poloviny loňského října do poloviny ledna.
Se stížností neuspěl ani Petrůj, bývalý vedoucí odboru krajské hospodářské kriminálky, jenž rovněž nepokládal rozhodnutí o vazbě za dostatečně určité a podložené. ÚS připomněl, že vyšetřovatelé potřebovali vyslechnout řadu svědků, z nichž někteří byli v profesním či služebním vztahu k Petrůjovi.
Kauza Vidkun se týká podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky, ovlivňování některých trestních kauz a úniků informací z trestních spisů. Kyselý byl obviněn z účasti na zneužití pravomoci úřední osoby, Petrůj a náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec ze zneužití pravomoci úřední osoby, policejní náměstek navíc z přijetí úplatku.
Čtvrtým obviněným, a to z podplácení, je olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), jenž v únoru také podal ústavní stížnost. Zpochybňuje zákonnost stíhání. Soud o jeho stížnosti dosud nerozhodl.
