Lidovky.cz: Vašeho přítele na konci ledna napadli a zranili neznámí útočníci (více o případu čtěte ZDE). Už je v pořádku?
Ale ano. Po fyzické stránce ano.
Lidovky.cz: A po psychické?
To už je trochu horší. Stále se z toho úplně nevzpamatoval. Musel vyhledat terapeuta, protože má pořád strach. Ale stále se to zlepšuje. Snažíme se.
Policie stále pátrá po útočnících. Pobodaný muslim sestaví podobiznu pachatelů |
Lidovky.cz: Před napadením jste s přítelem čelili různým nadávkám a výhrůžkám. Zlepšilo se to?
Takhle se to říci nedá. Na nějakou dobu to sice utichlo, ale nedávno se to vrátilo zpátky do původních kolejí. Nejvíc různých nenávistných zpráv dostáváme vždycky, když lidi něco proti nám popudí. Mně teď třeba vyhrožují kvůli tomu, že jsem byla pomáhat v uprchlickém táboře Idomeni.
Lidovky.cz: Jak pokračuje vyšetřování útoku na vašeho přítele?
Nezlobte se, ale o tom s ohledem na vyšetřování nemůžu mluvit. Snad vám mohu říci, že došlo k policejní rekonstrukci, objevily se i nějaké nové informace, ty ale nemůžu zveřejnit.
Mladý muž hledaný jako pachatel rasově motivovaného útoku na muslima v Praze.
Lidovky.cz: Dá se tedy alespoň říci, že se policejní vyšetřování nějakým způsobem posouvá?
Zdá se, že ano. Ale víc toho říci opravdu nemohu.
Lidovky.cz: Už se váš přítel znovu zapojil do pomoci uprchlíkům?
Pomalu ano. Začal organizovat různé sbírky a shánět věci, které běžencům rozdáváme. Já jsem se před pár dny vrátila z Idomeni – tam se mnou ale přítel nebyl. Ne kvůli tomu, že by mu v tom bránilo zdraví, ale kvůli tomu, že nemá český pas.
Řvali muslimská ku***, říká v Praze pobodaný muslim. Útok ho od pomoci uprchlíkům neodradil |
Lidovky.cz: Zmínila jste Idomeni. Na Facebook jste napsala, že je fajn být doma, ale že vaše srdce a mysl jsou stále v táboře. Proč na vás Idomeni tak zapůsobilo?
Panuje tam zvláštní atmosféra. Nevím, jak to přesně popsat, ale mezi uprchlíky na řecko-makedonské hranici je taková zvláštní sounáležitost. Nikdo se tam s nikým nehádá, nikdo tam nikomu nic nezávidí. Přestože všichni uprchlíci jsou v táboře v podstatě uvěznění, je tam velice uvolněná a povzbuzující nálada. Všichni věří, že všechno dobře skončí. Skoro bych řekla, že mi tam bylo lépe než v Česku. V Idomeni opravdu nehrozí, že by vám někdo nadával nebo na vás plival.
Lidovky.cz: Vám se v Česku stalo, že by na vás někdo plivl?
Ano, stalo. A ne jednou. Přece jen mě občas někdo pozná, a tak se dějí až neuvěřitelné věci – třeba nedávno jsem jela tramvají a přišla ke mně nějaká paní a začala mi nadávat, že jsem islámská ku**a.
Evakuace Idomeni
|
Lidovky.cz: Vy jste během loňského roku navštívila různé uprchlické tábory. Je Idomeni něčím odlišné?
Samozřejmě. V táborech, kterými jsem prošla v minulosti, se běženci zdrželi maximálně pár dní a pokračovali dál do Evropy. Ale v Idomeni se uprchlíci zasekli a vůbec nevědí, co s nimi bude dál. Nemají žádné informace, nikdo jim nechce nic říct a zpoza makedonské hranice na ně míří vojáci zbraněmi. Nejvíce se běženci bojí, že v Řecku budou muset zůstat měsíce nebo i roky.
Lidovky.cz: Jak situaci v táboře zvládají úřady?
Tam žádní úředníci nejsou. V Idomeni je jen několik policistů. Kromě nich tam působí ještě pár dobrovolníků – i těch je ale zoufale málo. Hodně pomáhají i běžní Řekové. Běžně se stávalo, že staré babičky uprchlíkům nosily buchty nebo koláče.
Lidovky.cz: Potkali jste nějaké české dobrovolníky?
Žádné Čechy jsme neviděli, potkali jsme jen slovenské záchranáře.
Lidovky.cz: Mají běženci v Idomeni nějaký plán B? Kam půjdou, pokud se do Makedonie a dál do Evropy nedostanou?
Žádný plán B neexistuje. Oni se sice mohou vrátit zpět do Atén – řecká vláda jim nabízí, že mohou žít v nějakých ubytovnách. Já mám ale informace, že už i tyto ubytovny jsou přeplněné a že v nich chybí zaměstnanci, lékaři a sociální pracovníci. Uprchlíci tam navíc dostávají jen minimum jídla. A zpět do Turecka migranti samozřejmě taky nechtějí.
  |
Lidovky.cz: Uprchlíci ale mají možnost v Řecku zůstat a požádat tam o azyl.
To sice mohou, ale Řecko jim nemá co nabídnout – snad jen ty přeplněné ubytovny. Zajímavé ale zároveň je, že mnozí běženci už nechtějí ani do Německa – Němci je prý zklamali.
Lidovky.cz: A kam tedy chtějí?
Kamkoli jinam do Evropy. Někteří chtějí i do Česka a nebylo jich málo. Když zjistili, odkud jsem, ukazovali mi své doklady a prosili mě, abych si je vyfotila a abych jim pomohla se do České republiky dostat.
