Lidovky.cz

Česko

Za smrt 240 až 500 tisíc. V Česku se dává moc peněz, tvrdí Nejvyšší soud

Soud (ilustrační). foto: Shutterstock

BRNO - Přiměřená náhrada nemajetkové újmy za usmrcení blízkého příbuzného při trestné činnosti by se podle Nejvyššího soudu měla pohybovat mezi 240 a 500 tisíci korunami. Soud mantinely zmínil v rozhodnutí, které se týká přiznávání náhrad přímo v trestním řízení, a zveřejnil je v tiskové zprávě. V případě mimořádných okolností lze částku snížit i zvýšit, ovšem vždy s náležitým zdůvodněním.
  13:43aktualizováno  14:01

Analytici soudu prozkoumali stovky rozhodnutí českých soudů a zjistili, že současná praxe v justici je rozkolísaná. Obecně prý některé prvoinstanční i druhoinstanční soudy přiznávají odškodnění až příliš vysoká, a to i v porovnání s právními zvyklostmi v dalších státech Evropy.

Každý případ je individuální

Nejvyšší soud zdůraznil, že každý případ je individuální a nelze praxi svazovat přesnými tabulkami, avšak určité mantinely jsou nutné. Dnes zveřejněné rozmezí doporučuje soud u nejbližších osob, což jsou zpravidla manželé, rodiče a děti.

700 tisíc místo 7,5 milionu

Nejvyšší soud (NS) výrazně snížil náhradu nemajetkové újmy, kterou má řidič zaplatit pozůstalým po oběti dopravní nehody na Domažlicku. Původně měli dcera, bratr a matka zemřelé ženy dostat dohromady 7,5 milionu korun.

NS přiznal dceři 700 tisíc korun a ve zbytku ji odkázal na civilní řízení, stejně jako matku i bratra s veškerými jejich nároky. Dříve určenou sumu již přitom uhradila pozůstalým pojišťovna.

Podmíněný trest pro řidiče i šestiletý zákaz řízení zůstal v platnosti. Po složitém jednání se však NS rozhodl změnit rozhodnutí ohledně náhrady nemajetkové újmy, přestože to nepožadoval ani šoférův advokát. Dokonce chtěl dovolání vzít v této části zpět, což však soud po delší poradě neumožnil.

Soudy v Domažlicích a Plzni nepostupovaly podle NS při výpočtu náhrady správně. například nevysvětlily, proč mnohonásobně překročily dosud přiznávané částky, a nevyžádaly si podklady pro některá tvrzení pozůstalých.

Rozhodovací praxe v Česku se rozvolnila po přijetí nového občanského zákoníku, který před tabulkami upřednostnil samostatnou úvahu soudů a individuální okolnosti. Tím ale podle NS neměla být zcela popřena dosavadní judikatura. Cílem nebylo ani to, aby možná náhrada nemajetkové újmy byla zcela neomezená.

Z pohledu průměrného člověka

Duševní útrapy spojené s prožíváním usmrcení či zvlášť závažného ublížení na zdraví se podle Nejvyššího soudu mají posuzovat primárně z pohledu průměrného člověka. Případné zvýšení či snížení lze odvinout od různých, ovšem prokázaných okolností. Jde například o intenzitu vztahu, věk zemřelého a pozůstalých, existenční závislost, postoj pachatele a míru jeho zavinění. K majetkovým poměrům pachatele lze přihlížet spíše výjimečně, aby nedošlo k jeho majetkové likvidaci.

Nejvyšší soud zároveň upozornil na to, že v rozhodovací činnosti trestního kolegia lze očekávat další vývoj s tím, jak budou přicházet nové případy. I nadále mohou poškození vymáhat odškodnění prostřednictvím občanskoprávních řízení.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.