Marksová hýří štědrými nápady. Vyjdou na desítky miliard ročně |
„Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) má vyčíslit dopady opatření a určit priority,“ řekla mluvčí ANO Lucie Kubovičová. Podle předlohy ministerstva práce a sociálních věcí by otcové měli dostávat z nemocenské 70 procent vyměřovacího základu svého výdělku, tedy stejně jako ženy na mateřské.
Nově by lidé mohli podle novely dostávat ošetřovné i na nemocné členy rodiny, kteří s nimi nebydlí. Víc sirotků by také mohlo získat důchod, i u tohoto bodu v pondělí požádal ministr financí o upřesnění. Novinářům to řekla v průběhu jednání kabinetu Marksová. Celkem by tři změny podle ní znamenaly zhruba miliardu korun ročně navíc. Záměr zavést otcovskou či ošetřovné pro ty, kteří se starají o příbuzné, ohlásila Marksová loni v září. Opatření představila jako kroky na podporu rodin. Její ministerstvo mělo podle původního legislativního plánu vlády vypracovat samostatný zákon na podporu rodin, s ním se už nepočítá.
Návrh o inkluzi neprošelVláda podle očekávání nesouhlasí s návrhem opozičního hnutí Úsvit, aby ředitelé škol mohli odmítnout začleňování dětí s lehkým mentálním postižením či mimořádně nadaných dětí do kolektivů v klasických základních školách, jak se s tím počítá od letošního září. Úprava školského návrhu by podle stanoviska vládních legislativců nabourala nynější princip, podle kterého rozhoduje o vzdělávání žáka rodič. |
Podle návrhu novely by muži mohli nastoupit na týdenní otcovskou do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik mají i ženy na mateřské. Ministerstvo uvedlo, že otcovská má motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili. Volno má také posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči. V Česku se ročně rodí kolem 100 tisíc dětí.
Otcovská by ročně vyšla celkem na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Administrativa by ročně stála 30 milionů. Nutné by bylo vydat i 40,5 milionu na úpravu počítačových systémů. ČSSZ by podle ministerstva práce musela přijmout 60 pracovníků.
Ošetřovné a sirotčí důchod
Ošetřovné by podle návrhu novely mohli dostávat i lidé, kteří se starají „o přímé potomky a předky“. Měli by ho tedy mít rodiče, prarodiče, děti, vnoučata či pravnoučata, ale ne sourozenci, tchánové či tchýně. Výdaje by mohly dosáhnout 300 milionů, na sociálním pojištění by se vybralo o 190 milionů méně a na daních o 130 milionů. Celkem je to 620 milionů. Lidé by odvedli o 90 milionů méně i na zdravotním pojištění. Na vyřizování agendy by mělo přibýt 78 pracovníků. První rok by ČSSZ vydala 43,4 milionu, pak ročně 38 milionů. Ošetřovné činí 60 procent vyměřovacího základu příjmu.
Resortu financí vadí mimo jiné přijímání dalších úředníků. Obává se také toho, že by takzvaný paragraf zneužívali ošetřující i zaměstnavatelé.
Ministerstvo navrhuje: ať jsou otcové, kterým se narodí dítě, týden doma |
Na sirotčí důchod by mohlo podle návrhu dosáhnout víc dětí. Ministerstvo práce uvádí, že se tak „zmírní tlak“ na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně. Podle ministerstva financí by ale situaci sirotků měly řešit právě dávky.
Podle plánů by změny měly začít platit zhruba devět měsíců poté, co by zákon vyšel ve sbírce.
