Lidovky.cz

Byli jste v KSČ, jste podjatí, stěžovala si firma na soudce v kauze Hitlerových projevů

Právo

  12:38aktualizováno  13:12
BRNO - Nakladatelství Guidemedia neuspělo s námitkou podjatosti vůči třem soudcům Nejvyššího soudu (NS), kteří se zabývají dovoláním v kauze knižního vydání projevů Adolfa Hitlera. Námitku za firmu podal Tomáš Pecina, důvod spatřoval v někdejším členství soudců v předlistopadové KSČ. Usnesení NS Pecina zpřístupnil na svém blogu, stejně jako následnou ústavní stížnost.

Adolf Hitler při prohlídce jednoho z objektů československého lehkého opevnění dne 6. října 1938. Jedná o mírně vlevo sešikmený objekt N1/30/A-180, který se dodnes nachází v severních Čechách poblíž silnice mezi obcí Chřibská a Česká Kamenice. foto: Foto: archiv Vojenského historického ústavu Praha

V kauze Hitlerových projevů čelili Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer obžalobě ze schvalování genocidy. Obžaloba směřovala také proti vydavatelství. Městský i Krajský soud v Brně ale všechny aktéry osvobodily. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman reagoval dovoláním, které u NS čeká na rozhodnutí od loňského června. Senát tvoří Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková, kteří podle seznamu publikovaného ministerstvem spravedlnosti byli před rokem 1989 členy KSČ.

V námitce podjatosti poukazovalo vydavatelství Guidemedia na to, že knižní vydání Hitlerových projevů představuje specifickou právní materii a že rozhodnutí by mohlo být ovlivněno politickou inklinací soudců. Ideologie německého nacionálního socialismu stála vždy k ideologii komunistické v nejostřejší opozici, stálo v námitce.

Soud osvobodil tvůrce knihy Hitlerových projevů. Její vydání není zločin

Ústavní soud v minulosti ovšem opakovaně uvedl, že členství v předlistopadové KSČ samo o sobě nevylučuje soudce z rozhodování kauz, jež se nějak vztahují k totalitní minulosti Česka, což nyní v podstatě zopakoval i NS. Všichni tři soudci uvedli, že nemají k projednávané věci ani aktérům kauzy žádný vztah a necítí se podjatí. Pecina reagoval ústavní stížností. Soudci, kteří se ztotožnili s marxisticko-leninskou ideologií do té míry, že vstoupili do KSČ, nemohou být podle stížnosti v právním státě arbitry v otázce, zda je publikace Hitlerových projevů trestným činem. Jejich komunistické přesvědčení jim na to dává předem danou, kladnou odpověď, stojí ve stížnosti. Zároveň navrhuje zrušit část trestního řádu, a to kvůli tomu, že o námitce podjatosti rozhodoval ten senát NS, jehož nestrannost byla zpochybněna.

Lidem, kteří se na vydání Hitlerových projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala to, že kromě autentických projevů obsahuje také průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.

Před soudem v minulosti stanul také vydavatel Hitlerovy knih Mein Kampf. Nejprve dostal podmíněný trest, nakonec jej Nejvyšší soud v březnu 2005 zprostil viny.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.