Smržův advokát Jan Beneš v žalobě rozdělil požadované částku do pěti bodů. Nejvíc peněz 22,6 milionu korun chce Smrž vysoudit za podíl ze zisku ve společnostech, kde nemohl při trestním stíhání působit. Další peníze požaduje za to, že nemohl působit v představenstvu některých firem, za právní služby, škody vzniklé zablokováním bankovního účtu a za nemajetkovou újmu. Právní zástupkyně státu jeho nároky v celém rozsahu odmítla a bude požadovat, aby soud žalobu zamítl.
V kauze kromě Smrže figuroval i bývalý ministr obrany Martin Barták, který rovněž na stát žalobu podal. Počátkem dubna ji ale stáhl. Soud oba muže pravomocně osvobodil v prosinci 2014.
Smrž v minulosti poukázal na to, že mu kvůli trestnímu stíhání vznikla v souvislosti s jeho podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun. Po pravomocném zprošťujícím verdiktu řekl, že náhradu škody nebude požadovat po státu, ale po konkrétních lidech, kteří mu ublížili. Smrž podle ministerstva spravedlnosti poté žádal zadostiučinění přes 31 milionů a Barták 200.000 korun a úřad jim oběma letos v březnu přiznal za zhruba čtyřleté stíhání písemnou omluvu a 180.000 korun.
Obžaloba původně tvrdila, že Barták se Smržem chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které firma měla při dodávce několika stovek terénních aut. Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý při návštěvě amerického Centreville, kam odjel v únoru 2008 jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka (ODS), neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši přes 80 milionů korun. Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem.
Bartákův známý a majitel zbrojařské firmy MPI Group Smrž se podle obžaloby snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. Podle názoru pražského vrchního soudu ale měli zájem na korupčním jednání spíše představitelé Tatry.
