Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledky zveřejnil ve svém aktuálním čísle časopis pro výzkum populačního vývoje Demografie. Podle zjištění se tak plány obou pohlaví významně liší, víc než tři čtvrtiny mladých žen totiž děti chtějí.
Žena má mít možnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera, uvedla Marksová |
Analýza je součástí projektu Otcovství a mateřství v kontextech trhu práce a sociální politiky. Provedly ji expertky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Zkoumaly údaje 366 mužů od 25 do 29 let. Valná většina z nich děti neměla.
„Vysoký podíl mladých bezdětných mužů ve věku 25 až 29 let plánuje zůstat bezdětný. Pouze 57 procent deklarovalo, že plánuje ve svém životě děti,“ uvedly autorky. Podle nich se tak záměry obou pohlaví významně liší. Potomky totiž chtějí mít více než tři čtvrtiny stejně starých bezdětných žen. Podíl mužů, kteří neplánují být rodičem, s přibývajícím věkem pak roste.
O podpoře rodičovství diskutuje nyní komise expertů a expertek z různých oborů, kterou zastřešuje ministerstvo práce. Jedním z návrhů odborného týmu je to, že by na umělé oplodnění mohly chodit i ženy bez partnera. Nyní žena potřebuje získat souhlas nějakého muže. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by ženy, které chtějí mít děti, měly tuto možnost mít. „Každou ženu, která se rozhodne mít dítě, bychom měli podpořit,“ uvedla Marksová. Dodala, že v Česku „se rodí poměrně málo dětí“. Loni víc lidí zemřelo, než kolik dětí přišlo na svět.
Podle autorek analýzy se mužské plány ve výzkumech o plodnosti populace často ignorují a načasování a okolnosti, které vedou k rodičovství, se zkoumají většinou jen z pohledu žen. Otcům se začala pozornost věnovat víc s trendem takzvaného nového otcovství. Tradiční rozdělení rolí na muže živitele a ženy pečovatelky mizí, mění se postoj mužů k dětem i partnerkám.
První dítě po třicítce
Podle údajů statistického úřadu Češky mívají první dítě v průměru ve 28 letech. Věk se postupně zvyšuje. Podobné je to i u mužů. Podle propočtů se poprvé stávají otcem po třiatřicítce, v minulosti to bylo několik let před třicítkou. Mužské „reprodukční plány“ podle zjištění víc než u žen ovlivňuje vzdělání. Děti chtělo 70 procent vysokoškoláků od 25 do 29 let, 60 procent středoškoláků a polovina mužů s výučním listem či základním vzděláním. Podstatné je i to, zda muž má či měl partnerský vztah a zda vnímá děti jako hodnotu pro naplněný život. Důležité je i bydlení. Dvě pětiny mladých mužů od 25 do 29 let bydlely ještě u rodičů, zhruba čtvrtina žila s partnerkou, pětina byt sdílela s někým jiným a 13 procent bydlelo samo.
V rodičovském plánování naopak nehrálo roli to, jestli je muž zaměstnaný, student či bez práce. Podstatné nebylo ani to, zda má zkušenost s rozvodem rodičů. Významné pak nebylo také to, zda muž vyznává tradiční rozdělení rolí či zda je pro rovné rozdělení.
Revue Demografie je jediný odborný demografický časopis v Česku. Vychází od roku 1959. Vydává ho Český statistický úřad.
