Soldiers of Odin (Ódinovi vojáci) vznikli ve Finsku během vrcholící migrační krize. Členové jsou přesvědčeni, že uprchlíci z blízkého východu a Afriky zvyšují kriminalitu a politici to dostatečně neřeší. Chtěli tedy legálně pomoci policii s hlídkováním.
Doufám, že nedopadneme jako Romové, přeje si muslim ze severu Čech |
Severské hnutí nyní ale překvapivě po expanzi i do dalších zemí dorazilo i do Čech. Nedávno se v Teplicích, které jsou známé i muslimskými rekreanty v lázních, prošla hlídka Ódinových vojáků čítající několik desítek jedinců.
„Přibližně třicetičlenná hlídka vrátila na pár hodin teplické ulice okolo Šanovského parku zpět do rukou Čechů. Hlídky neustanou, dokud tepličtí muslimové nepochopěj, že v Čechách bude české zákony poslouchat i Alláh,“ napsal na sociální síti Facebook jeden z členů „domobrany“ Petr Novák.
Ódinovi vojáci v Česku prošli Teplicemi.
Ódinovi vojáci nechtějí prý porušovat zákony, někteří jejich členové mají však pochybnou minulost. „Jsme si toho vědomi. Jsme rádi, že mezi sebou máme lidi, kterým záleží na své budoucnosti a něco proto také dělají. A to jakou má kdo minulost, v co věří, co uznává, neovlivníme a nezměníme,“ sdělili serveru Lidovky.cz zakladatelé Martin Šašala a Miroslav Horáček.
V současné době má skupina podle Šašaly kolem 50 členů a dalších 200 lidí se prý hlásí do „služby“. „Začínáme spolupracovat s dalšími městy a už teď si dovolujeme říci, že v budoucnu nás bude mnohem víc,“ doufá. Tvrdé jádro se zformovalo v Mostu.
Někteří členové dokonce pořádali pietu u pamětní desky Miloše Reha – neonacisty, kterého při potyčce zabil Rom. Kontroverzní pomník slouží jako jedno z míst, kde se tradičně setkávají pravicoví extremisté.
„To, že jsme uctili památku našeho kamaráda, který byl zavražděn a vrah nebyl potrestán, si lidé mohou vysvětlovat různě. My se netajíme tím, že se tam skoro každý rok mluví o našich špatných zákonech a tak dále,“ argumentují oba zakladatelé.
Ódinovi vojáci v Česku.
Eskalace napětí
Podle experta na extremismus Miroslava Mareše mohou aktivity Ódinových vojáků prohlubovat napětí ve společnosti. „Když proti nim někdo bude protestovat, může vzniknout konflikt. Ódinovi vojáci se snaží ve Finsku působit legálně, ale samozřejmě to zapadá do vyhrocené atmosféry, že se ztrácí důvěra ve státní orgány. Ve Finsku měli i vazby na lidi z krajní pravice,“ popisuje.
Tuzemská verze finské domobrany vznikla na severu Čech, kde často krajně pravicové organizace používaly severské motivy. Ty se pak objevovaly v názvech uskupení, ale i na obalech CD s rasistickou hudbou. „Hrají na to, že mají právo používat severskou mytologii a terminologii, neboť jsou ze severu. S tím se tam hraje dlouhodobě a nepřekvapuje mě, že se toho chytli,“ vysvětluje Mareš.
Ódinovi vojáci v Česku.
V Česku od vypuknutí migrační krize začalo vznikat mnoho domobran, které chtějí údajně bránit hranice před uprchlíky. Mezi největší patří Národní domobrana či Vojáci v záloze.
Odborníci upozorňují na to, že jsou jejich členy často lidé s pochybnou minulostí či radikálními názory. Například Vojáci v záloze bojují i proti členství v NATO. „Ve společnosti je něco nezdravého, když takové skupiny vznikají. Sice jedna organizace při tom rozdrolení nepřejde do celorepublikového hnutí, ale tyto malé skupiny se hůře kontrolují,“ upozorňuje Mareš.
Zahraniční média v minulosti upozorňovala, že Ódinovi vojáci pomalu expandují do skandinávských a pobaltských zemí. Trochu překvapivě pak vznikly hlídky ve většině států USA. Členové se často organizují skrze sociální síť Facebook. Jen tam má v Česku nová domobrana přes dva tisíce příznivců a noví přibývají.
