Lidovky.cz

Bývalý šéf ostravského ÚOOZ Komárek podal trestní oznámení na Chovance, Tuhého a Laubeho

Česko

  12:39aktualizováno  14:17
PRAHA - K Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně dorazilo trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho, a to z možného spáchání trestného činu sabotáže. Podal ho bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek.

Zleva: ministr vnitr Milan Chovanec, náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, policejní prezident Tomáš Tuhý foto: Lidovky.cz

V úterý podal bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek, který odešel ze své funkce kvůli reorganizaci policie, trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.

Informaci přinesl server aktu.cz, který o věci informoval sám Komárek. Zprávu komentoval též mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. „Mohu potvrdit, že jsme obdrželi podání a budeme se jím zabývat jako kterýmkoli jiným podáním,“ řekl serveru Lidovky.cz Malý. Jaký je obsah oznámení, ale nechtěl komentovat. Podle serveru aktu.cz viní Komárek šéfy policie a vnitra z možného spáchání trestného činu sabotáže.

Ministr Chovanec zatím nemá k trestnímu oznámení žádné bližší informace. „Trestní oznámení může podat kdokoli, ale musí počítat s tím, že ponese důsledky, pokud trestní oznámení není podložené,“ uvedl pro server Lidovky.cz šéf resortu skrze svoji mluvčí Lucii Novákovou.

Policejní prezident Tuhý uvedl, že o oznámení neví a proto se nebude vyjadřovat.

Sám Komárek pro Lidovky.cz uvedl, že před čtvrtečním jednáním parlamentní vyšetřovací komise, která řeší spor ÚOOZ s vedením policie kvůli reorganizaci, nebude věc vůbec komentovat.

Trestní oznámení podle všeho souvisí s kauzou, která se rozeběhla již na konci června. V ní Komárek viní policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálního“ úniku informací při objasňování hospodářské trestné činnosti. Připravovaná reorganizace policie má podle jejích odpůrců jen zakrýt právě tyto úniky. Takové tvrzení však Tuhý rázně odmítl a na Komárka podal u Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) trestní oznámení. Nařčení pokládal za účelový nátlak bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty.

Komárek chtěl následně sněmovnímu výboru říct o důkazech, které podle něj svědčí o tom, že policie se nereorganizuje kvůli zkvalitnění práce, ale aby byl odstaven dnes již bývalý šéf ÚOOZ Šlachta. Také on žádal o svolání sněmovního výboru, aby mohl poslance informovat o možném propojení policie na lidi z kriminálního prostředí.

To jim ale nebylo umožněno. Sněmovní bezpečnostní výbor neschválil program jednání k reorganizaci policie. Členové výboru neodsouhlasili ani debatu o zřízení vyšetřovací komise. Zasedání tak skončilo, aniž se dostal ke slovu Šlachta, Jiří Komárek a olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan.

Ministr vnitra Milan Chovanec již dříve upozornil, že policisté mají povinnost obrátit se na GIBS při podezření na trestnou činnost kolegů. Reagoval tak na spekulace kolem Tuhého. Komárek se však na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) nechtěl obráti, protože z její strany zaznamenal pokusy o průnik do spisu.

Sabotáž podle trestního zákona

(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby

a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo

b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.

(2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo

b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(3) Odnětím svobody na deset až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,

c) ohrozí-li takovým činem závažně mezinárodní postavení České republiky nebo postavení mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, nebo

d) zorganizuje-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(4) Příprava je trestná.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.