„Uzavřít jeden účet za měsíc ale nestačilo, vždycky byl k tomu aspoň jeden další povinný produkt, většinou pojištění, stavební spoření, kontokorent, půjčka. Když jste uzavřeli účet a nesplnili další povinný produkt, srážku ze mzdy jste dostali stejně,” popisuje praxi další hlas na stránkách projektu Pošťák není Pojišťovák, který pochází z dílny Strany zelených.
Pošťák není pojišťovák, křičeli protestující zaměstnanci |
Stížnosti a protesty proti povinnosti nabízet finanční služby nebo jiné zboží na pobočkách pošty, se objevily již dříve. Podle zaměstnanců ale zatím k nápravě nedošlo. Na webu projektu tak od června přibývají další konkrétní svědectví, která mají přispět k nápravě.
„Z více stran jsme měli informace, že pošťáci a pošťačky jsou nuceni tvrdými metodami do nabízení bankovních a jiných produktů. Zároveň mi to nedávalo smysl jako zákaznici pošty, proč musím pokaždé odpovídat na otázku, zda už mám pojistku pro své dítě,” řekla pro server Lidovky.cz spoluautorka projektu a členka předsednictva Strany Zelených Monika Horáková. Ačkoli management pošty o akci ví, nikdo ji prozatím přímo nekontaktoval. Samo vedení pošty ale jakýkoli nátlak na zaměstnance odmítá.
Je libo punčocháče?
Většina svědectví, která se na webu objevila preferuje anonymizovanou formu, své dojmy totiž sdělují nejen bývalí zaměstnanci pošty, ale i ti současní. Za nejpalčivější problém považují plnění nastavených plánů, jejichž cílem je udání účtů, stavebních spoření či zápůjčky aliančních partnerů, a to i těm zákazníkům, kteří si na poštu zašli s jednoduchým cílem koupit známku nebo obálku na dopis.
„Kolegyně si na sebe vzala třeba i půjčku 200 tisíc korun, aby byl splněn plán. Půjčka, která přišla na účet, byla ihned odeslána zpět s odůvodněním, že si to dotyčná rozmyslela. Čili pracovnice měla splněno a pošta také,” popisuje zakládání fiktivních produktů bývalý pošťák, který nastoupil v roce 2012 jako pracovník přepážky. Jejich podstatou je zakládání účtů, zápůjček a dalších poskytovaných služeb na osobu pošťáka, přátel či příbuzných. Po nejkratší možné době bývají tyto produkty vypovídány.
„Musel jsem si na sebe zakládat minimálně osobní účty - sám jsem jich vlastnil celkem pět. Moje přítelkyně měla tři účty. Po domluvě jsem požádal i své rodiče, aby si založili účet. Vstupní poplatek jsem vždy zaplatil ze svého,” uvádí dál bývalý pošťák.
Stejně mluví i řada dalších pošťáků: „Kupovala jsem si pak raději sama losy, pohledy, účty pro celou rodinu, pojištění. Nikoho nezajímá, že o produkty nemá nikdo zájem,” píše další pošťačka.
Problém nevidí pošťáci pouze v plnění prodejních plánů, ale i nutnost nabízet produkty, které s listovními službami nemají, co do činění.
„Prodávat losy, hračky, propisky, knihy, punčocháče. Ano, není problém - pošta umí i neuvěřitelné. Problém byl, že naše pošta neměla známky, obálky, pohledy, podací lístky... Lidé z těchto nedostatků šíleli a nadávali. Z jedné strany na mě dupalo vedení, ať zakládám produkty aliančních partnerů, z druhé strany na mě dupali zákazníci, proč někomu nabízím půjčku či životní pojištění,” doplňuje své svědectví bývalý pošťák.
Právě prodej losů se stal trnem v oku mnoha pošťáků. Podle sepsaných výpovědí to s losy funguje i tak, že pokud pošťáci nafasují losy formou zálohy, ke konci jejich platnosti dostanou příkaz, aby do pokladny odevzdaly peníze. „Nikoho už nezajímá, že se neprodaly,” říká pošťačka, která si na webu nepřála být jmenována.
Politické body
Vedení České pošty ale kategoricky odmítá, že by docházelo k vyvíjení tlaku na zaměstnance. Počin Zelených označuje jako součást předvolební kampaně.
„Tuto akci části Strany zelených lze chápat jako součást její předvolební kampaně, kdy se pravděpodobně z nedostatku jiných témat zaměřila i na Českou poštu v domnění, že na neexistujícím problému může nasbírat politické body před volbami. Není bez zajímavosti, že protestní akci menších odborových organizací na České poště letos v únoru silně podporovala právě zmíněná strana,” uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
„Česká pošta je obchodní a logistická společnost, a pokud chce udržet rozsah a kvalitu poskytovaných služeb a zejména zaměstnanost na stávající úrovni, musí se soustředit také na obchodní činnost, kam mimo jiné patří i nabídka produktů aliančních partnerů,” řekl Vitík.
Předání svědectví
Právě kvalita některých ryze poštovních služeb patří k těm, na které si lidé stěžují. „Když jezdím po republice a mluvím o našich zjištěních, lidé jsou překvapení. Najednou je jasné, proč tak kulhá kvalita listovních služeb. Zdá se, že vedení pošty se soustředí hlavně na to, aby byla spokojená nasmlouvaná banka a pojišťovna,” sdělila Horáková.
Pošta už nechce být bankou, vypíše tendr na partnera |
Cílem projektu je dle jejích slov seznámit vedení podniku i ministerstva vnitra, jakožto zakladatele České pošty, s jednotlivými svědectvími a taktéž předání výzvy, jež apeluje na zastavení aktivního nabízení finančních produktů na České poště, spolu s podpisy.
„Šikana na poště musí přestat, zakládání fiktivních produktů pro spokojenost banky a pojišťovny, ale na úkor zaměstnanců, to je bludný kruh, který navíc tvrdě nabourává důvěru ve služby tohoto státního podniku. Právě nyní probíhá vyjednávání o tom, která banka bude zajišťovat pro Českou poštu bankovní služby v letech 2018-2028. Pokud na praktiky České pošty vůči zaměstnancům neupozorníme teď, stav se pak na dalších deset let zabetonuje,” prohlásila Horáková. Podle ní si pošta, banka i ministr vnitra musí uvědomit, že aktuální situace na poště je silně za hranou důstojného zacházení s lidmi.
V současné chvíli se k výzvě připojilo téměř 3,5 tisíce lidí. Autoři projektu si kladou za cíl jich posbírat ještě nejméně 500.
Odbory: Vedení nehodlá ustoupit
Vznik projektu kvituje vedle současných i minulých pošťáků také Federace výkonných zaměstnanců České republiky, která v rámci pošty působí jako jedna z odborových organizací.
„Stížností a podnětů od zaměstnanců máme mnoho. Snažím se vždy tyto konkrétní stížnosti řešit osobně s vedením. Bohužel vedení České pošty nejeví dostatečný zájem o nápravu. Přesto se podařilo za poslední tři roky donutit vedení k některým změnám. Poštovní doručovatelé již nemusí nosit a prodávat na rajonu - punčocháče, cigarety, a další doplňkové zboží. Bohužel stále je tendence aby doručovatelé prodávali na ulici losy. V místech kde máme Základní organizace FVZ se také zlepšila situace v proplácení přesčasových hodin,” uvedl pro server Lidovky.cz ředitel organizace Miroslav Prokop.
Pošťák nabízející cigarety? To je selhání státu, říká poradkyně pro odvykání |
Diskuse na téma pojistek a plnění plánů dle jeho slov probíhá téměř na každém setkání vedení pošty s odbory. „Vedení však nehodlá jakkoli ustoupit a soustavně se snaží preferovat plnění plánů. To, že vedení tvrdí, že je vše v pořádku neznamená, že to v pořádku je,” poznamenal Prokop.
Těžké balíky a letáky bez příplatků
Nespokojenost současných i bývalých pošťáků se ale netýká pouze tlaku na sjednávání nových účtů a prodeje losů. Stížnosti směřují také na manipulaci s těžkými balíky, roznášení desítek kil letáků bez příplatku či konání porad v době náhradního volna. Mezi nešvary, které se v jednotlivých výpovědích objevily, patří také zákaz pití (nealkoholických nápojů) před zákazníky. Autorka svědectví uvádí, že pokud by nařízení dodržovala, leckdy znamenalo by to nenapít se za celou směnu.
„Záda jsme měly zničená všechny do jedné. Já i několik kolegyň jsme měly potvrzení od doktora, že nemůžeme zvedat těžké věci, to ale nikoho nezajímalo. Kvůli katastrofálnímu nedostatku lidí šla na balíkovou přepážku kolegyně několikrát i v době, kdy byla těhotná,” uvádí bývalá pošťačka. Podle ní se obvykle objevil každý den alespoň jeden balík vážící přes 20 kilogramů a několik okolo 10-20 kilogramů. Zákonný limit pro ženu přitom činí 20 kilogramů.
Svědectví se rozhodl připojit i Jiří Macák, jehož někdejší přítelkyně pracovala jako poštovní doručovatelka. Na poště vydržela pět let, než se rozhodla odejít. „Začala se učit takzvaný pochodník (plán tras) a všechny práce klasické pošťačky. Práce ji moc bavila. Po nějaké době přišly „produkty”. Kdo neplnil, musel podrobně vysvětlovat, co komu nabídl, aby pak analyzovali, jak to těm lidem „vecpat”. Následovalo rozšiřování práce o roznášku desítek kil letáků. Za stejné peníze, příplatek nula. Pamatuji si, jak celé večery řešila tlak, který na ni byl vyvíjen,” popsal Macák.
Vyhazov na paragraf
Nabízení produktů, neplacené přesčasy i skládání letáků po pracovní době dovedlo k rozhodnutí ukončit pracovní poměr s Českou poštou také další autorku svědectví.
„Čím víc jsem se začala ozývat, tím víc jsem padala v nelibost. Bez mého povšimnutí nezůstalo ani nařízení vedoucí o zákazu psaní přesčasů do pracovního výkazu. Předložili mi dohodu o ukončení pracovního poměru s tím, že když se mi nelíbí, že se chodí z práce pozdě a nemám placené přesčasy, tak můžu skončit ihned. Dohodu za takových podmínek jsem podepsat odmítla. Bylo mi řečeno, že když nepodepíšu, tak mě do týdne vyhodí na paragraf a už si neškrtnu nikde,” napsala.
