Špatné zkušenosti s epiduralem (zákrok, při němž dochází k tlumení porodních bolestí – pozn. red.) během prvního porodu přiměly mikrobioložku a dnes již dvojnásobnou matku z Prahy Jarmilu Hnilicovou k tomu, aby se začala více zajímat o kvalitu porodnic a v nich provedených zákroků.
Před svým druhým porodem chtěla mít kompletní statistiky o všech tuzemských zařízeních tohoto druhu. „Chtěla jsem vědět, jak časté jsou komplikace po epiduralu. Zjistila jsem, že k takovým datům se téměř nedá dostat, a co víc, člověk se nedostane ani k úplně základním informacím o péči v porodnicích,“ vysvětlila v rozhovoru pro Lidovky.cz své důvody.
Porodím za vás. Cena půl milionu. Zájem o náhradní mateřství v Česku narůstá |
Zajímal jí celkový počet porodů, císařských řezů, epizotomií (nástřihů hráze – pozn. red.), které končily poraněním hráze nebo čípku, dále porodů, které končily tou stejnou potíží. Zajímalo ji také to, kolik proběhlo klešťových porodů. Tyto informace jí měly usnadnit rozhodování, kde porodí své druhé dítě.
Jenže Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jí už téměř dva roky informace odepírá. Tedy v plné podobě – od instituce získala za úplatu jen anonymizovaný přehled. Ten Hnilicové sice potvrdil její domněnku, že mezi porodnicemi jsou značné rozdíly, ucelený obrázek o situaci si však beze jmen zařízení udělat nemohla. V takové situaci jí nepomohlo ani ministerstvo coby nadřízený orgán. „Myslím, že nechtějí, aby se v tom někdo šťoural, možná je zatím i velký tlak porodníků,“ vysvětluje si Hnilicová zamítavá rozhodnutí úřadů.
Žádost o informace
Celý příběh o neúspěšném vymáhání informací začal na konci roku 2014, když se Hnilicová od úřednice dozvěděla, že k získání informací potřebuje souhlas porodnic, ačkoli jí bylo přislíbeno, že se to obejde bez něj. V lednu dalšího kalendářního roku už podala oficiální žádost, jak dovoluje zákon o svobodném přístupu k informacím. Tu však ÚZIS odmítl s odkazem na zákon o státní statistické službě a o zdravotních službách. Konkrétně uvedl, že jde o důvěrné statistické a osobní údaje, které nelze poskytnout ve spojení se jmény nemocnic bez jejich souhlasu.
„Oni to vysvětlují mimo jiné i tím, že chrání jednotlivce. Je jasné, že nemohou dát informaci o tom, že paní Nováková porodila císařem tehdy a tehdy. To jsem po nich ale nikdy nechtěla. Žádala jsem jen jména porodnic a statistické údaje,“ uvedla dále Hnilicová.
Společně s její advokátkou Zuzanou Candigliotou, která se dlouhodobě zasazuje o práva rodiče, upozornila i na další údajně liché argumenty ústavu, potažmo ministerstva zdravotnictví. „Odvolatelce náleží ústavně zaručené právo na informace,“ uzavřela nekompromisně diskusi právnička spolupracující s Ligou lidských práv.
Hnilicová zas upozorňuje, že údaje o zákrocích prováděných v porodnicích jsou „nezbytné pro svobodné a informované rozhodování žen“ a mohou zlepšit kvalitu zdravotnických služeb. S advokátkou tak následně podala odvolání a celou věc postoupila ministerstvu zdravotnictví, které nechalo věc znovu projednat. Toto kolečko se vždy s odstupem několika měsíců opakovalo ještě jednou. Výsledek? Opět bez úspěchu.
V budově ztracený dokument
Jen s tím rozdílem, že na další žádost žádost ministerstva o nové projednání ze srpna loňského roku ÚZIS už nijak nereagoval. „Po sedmi měsících se mi ozvali s tím, že se dopis z ministerstva někde po cestě ztratil. Vtipné ale je, že sídlí v jedné budově,“ líčila se zoufalým smíchem Hnilicová.
Další porod před soudem. Placentu vyhodili, mé přání ignorovali, stěžuje si matka |
V červenci tohoto roku nicméně dostala další zamítavé stanovisko od ministerstva zdravotnictví. „Žadatelčino právo je omezeno z důvodu ochrany práv a svobod druhých, jakož i z důvodu ochrany veřejného zdraví,“ vysvětlil ředitel právního odboru resortu zdravotnictví Jan Bačina v desetistránkovém dokumentu, proč se ÚZIS podle něj rozhodl správně, když Hnilicové neposkytl požadované informace.
Vyjádření ministerstva zdravotnictvíPožadavky paní Hnilicové byly ze strany ÚZIS vypořádány v souladu s platnými předpisy a Ministerstvo zdravotnictví tento postup shledalo jako správný. Podle mých informací paní Hnilicová požadované údaje obdržela v podobě, kterou umožňuje zákon. |
V textu, jež má redakce k dispozici, také uvádí, že zohledňování statistických údajů při výběru zdravotnického zařízení by mohlo být zavádějící. „Samotná skutečnost, že o určité porodnici bylo vykonáno například statisticky více císařských řezů než jinde, nevypovídá o kvalitě daného poskytovatele zdravotních služeb,“ uvádí Němečkův resort.
„Větší poskytovatelé zdravotních služeb s ohledem na svou přístrojovou a personální vybavenost logicky budou mít více patologických porodů, u nichž se z povahy věci provádí více lékařských intervencí,“ komentuje dále ministerstvo s tím, že bez znalosti kontextu, jako je například zdravotní stav rodiček, mají informace omezenou hodnotu.
S takovým vysvětlením se však Hnilicová nechce spokojit, a tak k s Candiglitou chystají žalobu. „Bude namířena proti ministerstvu kvůli nezákonnému rozhodnutí,“ líčila právnička.
