Lidovky.cz

Lidé si připomněli události v roce 68. Dienstbier mluvil o Brežněvovi, Schwarzenberg burcoval

Česko

  12:55
PRAHA - Před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech si lidé připomněli 48. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Právě u rozhlasu se lidé s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo. Jména lidí, kteří během invaze přišli o život, budou odpoledne přečtena při vzpomínkové akci na Václavském náměstí.

Před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech si 21. srpna lidé připomněli 48. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. foto: ČTK

Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnil mimo jiné ministři Jiří Dienstbier a Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg. Ten sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných přihlížejících, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době. Velké peníze a stranické zájmy jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků před rozhlasem.

Karel Schwarzenberg během svého projevu.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská na pietním aktu před Českým rozhlasem.

Připomněl, že jen u budovy rozhlasu zemřelo 17 lidí. „Padli i další, po celém Československu, ale pak jsme se jenom reptajíc vzdali normalizaci, která zde trvala 20 let. Proto jsem poněkud nedůvěřivý, když pouze klademe věnce, klaníme se hrdinům minulosti a nevidíme ohrožení před námi. Za svobodu slova se musí vždy vždy bojovat,“ uvedl.

„Je úkol novinářů, aby byli zodpovědní, ale rázní. Ale úkol nás občanů je, abychom svobodu slova, abychom novináře a jejich svobodu, ať je to ve veřejnoprávních nebo soukromých médiích, opravdu bránili,“ řekl.

Dientsbier mluvil o Brežněvovi

Ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier zmínil, že okupace Československa byla prvním projevem doktríny sovětského vůdce Leonida Brežněva, jíž Sovětský svaz tehdy řídil svou zahraniční politiku a vyhrazoval si právo zasahovat v zemích východního bloku, pokud by podle něj hrozilo, že se tato země odvrátí od socialismu. Demokratické ideje a teze, že státy mají dodržovat politiku ochrany lidských práv a všichni občané se mají podílet na formování osudů svých zemí, se podle něj v Československu naplnily po roce 1989 symbolickým návratem do Evropy a významným krokem v tomto symbolickém návratu byl vstup do Evropské unie.

Kolaboranti to budou mít těžké, lidé se postavili na odpor. Psala německá rozvědka v srpnu 68

Politiku omezené suverenity ale podle něj do jisté míry uplatňuje dnešní Rusko. „Vidíme to na Ukrajině nebo ve vztahu ke Gruzii a jsme na určitém přelomu. Jestli dále půjdeme cestou plné suverenity, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, nebo jestli opět převáží politika sfér vlivu (...). Myslím, že na invazi z roku 1968 je vidět, co je výhodnější pro země, jako je Česká republika - je to cesta spolupráce v rámci Evropy,“ řekl.

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.