Charvát kvůli filmu čelí ze strany OVB žalobě a žádosti o odškodnění ve výši sto tisíc korun. Poté, co jako první upozornil na potíže dokumentaristy server Lidovky.cz, zvedla se vlna solidarity a lidé mladému režisérovi na transparentní účet přispěli k 1. září celkem 231 460 tisíc korun.
Na sporné chování OVB nicméně ukazují i pokuty, které společnost dostala v minulosti. Několikamilionový postih vyměřila firmě několikrát Česká národní banka, pokutu jí udělila i dnes již neexistující Komise pro cenné papíry. Společnost figurovala i v kauze Helvag z přelomu 90. let a nového tisíciletí, kdy více než tisícovka českých klientů přišla kvůli radám OVB o stovky milionů korun.
Naposledy letos na jaře potvrdila ČNB své rozhodnutí z listopadu 2015, kdy společnosti udělila pětimilionovou pokutu za to, že prodávala investiční životní pojištění jako spoření, čímž podle ČNB porušili poradci „zákaz užívání nekalých obchodních praktik“. Konkrétně měli lidé ve službách OVB opakovaně prezentovat klientům životní pojištění jako spoření, resp. spořící účty.
Poradci produkt nabízeli v letech 2010 až 2013 s tím, že z něj lze kdykoli vybrat vložené peněžní prostředky a jde o produkt s garantovaným či kladným zhodnocením vložených peněz. Problémem bylo, že poradci jaksi „opomněli“ zmínit, že výše původně sjednaného pojistného, resp. jeho změna (snížení) a skutečná délka trvání smlouvy má, především pak v prvních letech trvání smlouvy, významný či zásadní vliv na možnou výši výběru peněžních prostředků.
OVB v reakci na to uvedla, že připomínky ČNB zapracovala již v v roce 2012 a většinu stížností považuje jen za součást konkurenčního boje. „Zajímavé je, že více než polovina stížností se týkala smluv uzavřených našimi bývalými poradci, kteří přešli ke konkurenci nebo ukončili svoji činnost. S některými dokonce vedeme soudní spory,“ uvedl k tomu mediální zástupce OVB Jiří Reichl.
Nebyla to však rozhodně první pokuta ze strany ČNB. Například v roce 2013 udělila OVB pokutu ve výši dvou milionů korun za chybné nabízení investic. S některými klienty totiž poradci nevyplnili vstupní dotazník umožňující vyhodnotit, zda mají odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro pochopení rizik, které investiční nástroje přináší. Centrální banka tehdy pokutovala i několikadenní průtahy v doručování pokynů klientů a nedostatky ve vnitřních předpisech. Některé z těchto deliktů přitom šly až do roku 2007.
Z podobných důvodů už dostala společnost už v březnu 2006 150tisícovou pokutu od Komise pro cenné papíry (KCP). Poté, co byl finanční dohled v dubnu roku 2006 integrován pod ČNB, tak pokutu, i když „jen“ stotisícovou potvrdila i rada ČNB.
KCP ovšem udělil OVB Allfinanz stotisícovou pokutu za porušení zákona o cenných papírech už v roce 2003.
Ostatně OVB měla problémy i na samotném trhu finančních poradců. V roce 2008 jí etický výbor Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR (AFIZ) pozastavil v asociaci členství. Důvodem byly tehdy stížnosti klientů na některé spolupracovníky OVB. Konkrétně šlo především o pochybení u vícenásobného uzavírání investičních životních pojistek či nedůvodně vysokých plateb běžného pojistného u tohoto produktu.
OVB na sebe ostatně upozornila již v 90. letech v souvislosti s kauzou Helvag, kdy ve Švýcarsku zmizelo 300 milionů korun. Na radu OVB vkládali klienti peníze do produktů švýcarského spolku Helvag, který je měl investovat do realit a steakových restaurací. Vedení Helvagu však peníze zpronevěřilo a investoři tak o své peníze přišli.
