Bývalý šéf ostravského ÚOOZ Komárek podal trestní oznámení na Chovance, Tuhého a Laubeho |
„Slíbil jsem jim, že kdybych po volbách v resortu zůstal, změnu bych provedl. To, že se nakonec reorganizace letos v červnu uskutečnila, mě nepobuřuje. Je jen problém, jaké to mělo mediální pozadí,“ míní Pecina.
Pravda je, že o sloučení protikorupční a protimafiánské jednotky se hovořilo několik let. Vždy však jen v teoretické rovině a bez reálné praktické přípravy. Problém se současnou reorganizací policejních útvarů a vznikem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) spočíval v tom, že ještě v březnu policejní prezident Tomáš Tuhý na interních setkáních policejního sboru o žádné reformě nemluvil.
Bývalý policista protimafiánského útvaru Jiří Komárek.
„Veřejná podpora ÚOOZ je tady pořád. I vůči Robertovi (Šlachtovi – pozn. red.) jako takovému. Budeme pokračovat, určitě nejsme zalezlí,“ zdůrazňoval před půl rokem Tuhý na své „roadshow“ před policisty z ÚOOZ.
Detektiv proti detektivovi
Pecina je ale přesvědčený, že spojení útvarů není podezřelé. Naopak mu nepřijde normální, že jeden útvar vyšetřoval druhý útvar – a nikoliv Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jak se to stalo v kauze Vidkun.
„Byl to signál, že situace v policii je špatná a je nutné ji změnit. V principu se mi nelíbí, že jeden útvar vyšetřuje a odposlouchává příslušníka jiného útvaru,“ uvedl exministr vnitra.
V případu Vidkun detektivové Šlachtova protimafiánského útvaru obvinili mimo jiné i tehdejšího šéfa olomoucké kriminálky Karla Kadlece. Dozorující státní zástupce nepověřil vyšetřováním policistů GIBS, neboť v inspekci neměl důvěru. Při vyšetřování totiž detektivové narazili na podezřelou činnost samotného šéfa olomoucké pobočky GIBS Tomáše Uličného.
Pecina k tomu uvádí: „Chápu, že v policii se občas najde shnilé jablko, které je třeba vyndat a zlikvidovat. Samozřejmě žalobce má možnost svěřit vyšetřování policisty policistům a nikoliv GIBS. Takový obranný mechanismus v Olomouci asi zafungoval. Pokud se něco takového ale děje, je třeba podniknout nějakou zásadní změnu v policii.“
Logika Šlachtova odchodu
Kvůli reorganizaci odložil policejní uniformu na konci června dnes již bývalý šéf bývalého ÚOOZ Šlachta. „Moc jsem to tehdy nechápal,“ říká Pecina. „Dnes na to už koukám jinak. Přijde mi, že byl domluvený na svém působení na pozici náměstka pro pátrání v celní správě. Povýšil, šel za lepším, bude nyní v 11. platové třídě. Jak se říká, cena fotbalisty roste pouze přestupem. Pokud to bylo takto domluvené dopředu, jeho odchod z policie chápu. Přechod do 11. platové třídy mu totiž otevírá cestu zpět do policie na nejvyšší místa. Klobouk dolů, jestli to měl takto vymyšlené,“ míní Pecina.
Dodává však, že v opačném případě měl Šlachta v policii zůstat a vyčkat na případnou změnu poměrů uvnitř sboru. „Koloběh ve vysokých funkcích není ničím zvláštním. Bývalí policejní prezidenti běžně působí po odchodu z čela policie na postech krajských ředitelů – jako v případě Petra Lessyho nebo Martina Červíčka,“ uvedl.
Policejní prezident Tomáš Tuhý.
Bývalý dvojnásobný ministr (ve vládách Jana Fišera a Jiřího Rusnoka) se pozastavuje i nad aférou kolem policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Bývalý ředitel ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek obvinil šéfa policie z brutálního úniku informací. Tuhý byl dle některých informací zapleten do záhadného prozrazení policejní razie v kauze vyšetřování podezřelých IT zakázek,
Chovanec se bál obvinění politiků ČSSD, proto nařídil reorganizaci, tvrdí Komárek |
Pecina se však za Tuhého staví. Pokud by byl dnes v pozici ministra vnitra, podržel by ho ve funkci. „Pana Komárka neznám, nikdy jsme se nepotkali. Pan Tuhý byl za mého působení krajským ředitelem v Ostravě, v druhém období mého působení na vnitru byl náměstkem policejního prezidenta. Mezi policisty měl autoritu a považoval jsem ho za dobrého náměstka. Myslím, že je i dobrým prezidentem. Důvěru v něho jsem měl a nadále mám.“ Kauza kolem Tuhého mu přijde jako „šíleně složitá konstrukce“.
Obava z dalšího „zlata“
Pecina případu příliš nevěří i z dalšího důvodu. Připomíná kauzu Nagygate, v níž v roce 2013 protimafiánský útvar zatkl několik politicky exponovaných osob včetně tehdejší premiérovy milenky Jany Nagyové. Tehdy na tiskové konferenci po rozsáhlých policejních manévrech olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan a Robert Šlachta uvedli, že při razii zajistili „desítky kilogramů zlata“ a 120 až 150 milionů korun.
  |
Právě taková „bombastičnost“ Pecinu varuje. „Chválabohu, že tehdy skončila vláda Petra Nečase. Co se ale týká zlata, které dodnes nebylo vráceno, nakonec prý patřilo lidem, kteří s případem neměli nic společného. Alespoň tedy dodnes nevíme oficiálně koho bylo... Přitom tehdy to vyznělo, jako by to zlato policajti vytáhli Nečasovi zpod polštáře. Od té doby jsem na taková prohlášení typu ‚zlata‘ nebo ‚brutálních úniků‘ velice opatrný, s informacemi se dost manipuluje,“ namítá Pecina.
