Osob, kterým odborníci diagnostikují poškozený mozek, jsou v Česku desetitisíce ročně. Jde například o lidi po nehodě, děti s mozkovou obrnou, ale také pacienty po mrtvici. Jenom těch je podle odhadů až 40 tisíc ročně.
Mnoho lékařů a fyzioterapeutů se shoduje, že péče o takové pacienty není v současnosti dostatečná a nepřichází včas. Ve výsledku je tak ohrožena kvalita jejich života, nejsou soběstační nebo zůstanou upoutáni na vozík.
„Rehabilitace by v těchto případech měla být výrazně delší, než standardně bývá,“ potvrzuje Romana Holáňová, fyzioterapeutka ze Sanatorií Klimkovice u Ostravy. Ideálně by pacienti měli podstupovat intenzivní neurorehabilitaci, během níž se trénuje jejich mozek, a to až tři hodiny denně.
Pojišťovny péči nehradí
Jaká je ale skutečnost? „Dostali jsme denně tři procedury jako bazén, perličku a v rámci toho třikrát týdně individuální cvičení po dvaceti minutách. Během té doby ale musejí klienta svléci, pak zase obléci,“ popisuje Svoboda. Jde tak podle něho spíše o „lepší wellness“.
Intenzivní neurorehabilitace vyjde měsíčně zhruba na 50 tisíc korun a problém je v tom, že ji pojišťovny neproplácejí. Odvolávají se na ministerstvo zdravotnictví, které má daný sazebník.
„Neurorehabilitační programy v současnosti pojišťovny nehradí, jde o programy, které jsou poskytovány soukromými subjekty,“ napsal LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.
Sehnat peníze je tak pro rodiny obtížné. „Zkoušejí, co se dá. Od sponzorů a nadací přes sběr plastových víček. To je velmi potupné,“ říká Svoboda, který založil asociaci pro rodiče takto postižených dětí. Aby víčka vyvážila cenu měsíční léčby, muselo by jich být až 15 tun.
V Sanatoriích Klimkovice, která jako jediné lázně v tuzemsku nabízejí intenzivní neurorehabilitaci, se zotavuje i voják Lukáš Hirka, který působil v Afghánistánu.
Střepiny talibanské střely, která zasáhla betonový val, a úlomky betonu se mu zaryly do hlavy a těžce poranily mozek. Jeho prognóza na začátku byla krutá, měl jen malou naději na přežití. Fotografie z poslední doby tomu ale vůbec neodpovídají. Stojí opřený o speciální chodítko a dělá jeden krok za druhým.
I on však musí několik hodin denně podstupovat intenzivní neurorehabilitaci, jež se skládá z několika aktivit.
„Cvičení se odehrává velmi individuálně, záleží, v jaké kondici pacient je. Příprava probíhá nahříváním nebo naopak ledováním pacienta, uvolňováním měkkých struktur,“ popisuje fyzioterapeutka Holáňová.
To ale pořád není všechno. „Pak se provádí analytické cvičení, cvičení v polohách vývojové kineziologie, završením jednotky je trénink nejvyšší možné polohy pro lokomoci a pohyb vpřed, ať už s pomůckou, doprovodem terapeuta, nebo samostatně,“ přiblížila další postup.
Speciální klec i kosmický oblek
Pomůcek pro tento typ rehabilitace je několik. „Cvičíme v prostředí terapeutické klece. Ta umožňuje terapeutovi cíleně se zaměřit přesně na místa, která pacient potřebuje procvičit. Klece mají velkou výhodu v tom, že můžete pracovat v 3D prostoru,“ doplňuje Holáňová.
Využívají se různé zátěže kladkového systému, pevné i pružné tahy. Cílem je buď ulehčit daný pohyb, nebo ho naopak ztížit, případně navodit postavení těla do pozice, kterou by normálně člověk nebyl schopen zaujmout. „Natož v této pozici setrvat a cvičit,“ dodala fyzioterapeutka.
Odborníci využívají pro klienty i stimulační oblek, který zvyšuje terapeutický účinek a pomáhá při cvičení sedu, stoje, ale i chůze.
„Princip jeho účinku spočívá v cílené korekci pohybů a držení těla pomocí nastavitelných pružných tahů,“ stojí v popisu pomůcky.
Měsíc v lázních samozřejmě pro zlepšení stavu pacienta nestačí. Pro řadu z nich je ale potíž sehnat peníze i na tuto dobu. Sazebník ministerstva je však neúprosný.
„Rehabilitace neurologických pacientů je hrazena dle sazebníku na doporučení praktického lékaře či ambulantního specialisty nebo v rámci ošetřovacího dne na rehabilitačních odděleních či v následné péči,“ popsal mluvčí resortu Šticha.
Ministerstvo podle něho nemá v současnosti žádné podněty od odborných společností, které by se neurorehabilitace týkaly.
Starost více resortů
„Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku, která zasahuje do gesce více ministerstev, bylo by jistě zapotřebí, aby byla řešena nejen po zdravotnické stránce, ale také po stránce sociální, pracovní a pedagogické,“ dodal.
Společnost České a slovenské neurologie a neurochirurgie, podle které počet pacientů s poškozením mozku neustále roste, nicméně na význam této péče upozorňovala již v roce 2006: „Pacienti by po ukončení akutní zdravotní péče měli dosáhnout optimální kvality života. Tento požadavek je závažný i z etických a zdravotněpolitických důvodů.“ Rozhodující podle ní je, aby byla hospitalizace pacienta zahájena již během akutní fáze.
Asociace rodičů, jejichž děti mají mozkovou obrnu, navíc připravila podpisovou výzvu, která má resort na celou situaci upozornit. Nazvala ji Držíme spolu. Do současnosti ji podle zakladatele Miloše Svobody podepsalo deset tisíc lidí.
