Na kauzu návštěvy dalajlamy, jeho setkání s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a následnému prohlášení nejvyšších ústavních činitelů nereagovala jen česká média. Pozornost jí věnovali i v Čínské lidové republice.
Reakce na dalajlamu servilní nebyla, Herman nedodržel dohodu, řekl Zaorálek |
Server Sinopsis cituje studii Filipa Šeboka ze slovenského institutu asijských studií v Bratislavě. Studie se zabývá reakcemi čínského tisku na dalajlamovu návštěvu Česka a Slovenska:
„V příkrém rozporu [s ČR a Slovenskem] byla čínská média k této záležitosti poměrně netečná, a jen zřídka se vydala nad rámec oficiálních reakcí čínského ministerstva zahraničí, které setkání odsoudilo a oznámilo, že podnikne odpovídající kroky. Kritice setkání ze strany českých a slovenských představitelů se naopak dostalo v čínských státních médiích prominentní pozornosti.
  |
Jeden z mála kreativnějších článků vyšel na webové stránce Tibet.cn, což je oficiální propagandistický web šířící vládní postoj k tibetským záležitostem. I tento článek využívá hojně vybraných citací z hongkongského a zahraničního tisku. Důvody k setkání českých politiků s dalajlamou jsou podle něj čistě pragmatické za účelem získání podpory voličů, kteří sympatizují s Tibetem. Zdůrazňuje také, že tito politici náleží k „pravicové“ křesťanské straně.“
Naprosté výjimky
V Číně se snaží líčit politiky, kteří se sejdou s dalajlamou jako naprosté výjimky, píše server.
„Poté co se v posledních letech několik evropských činitelů vyhnulo pod rostoucí čínským tlakem setkání s dalajlamou, může teď Peking úspěšně vykreslit ty, kdo se s ním přeci jen sejdou, jako výstřelky, které se chtějí nějak politicky odlišit a zviditelnit.“
Sinopsis si také všímá reakcí uživatelů na čínských sociálních sítích. Někteří uživatelé volají po potrestání České republiky.
Chovají se k nám jako k vazalům. Politici komentují reakci Pekingu na dalajlamu |
Tyto „malé země“ je třeba „vhodným způsobem potrestat, aby poznaly skutečnou sílu Číny“. Neschopnost čínské vlády vede ke vzniku velkého množství „zemí se dvěma tvářemi“, jež se tváří jako přátelé Číny, ale ve skutečnosti jednají za zády proti jejím zájmům, píše se ve studii.
„Česká Republika je jednou z těchto zemí. Uživatelé sociálních sítí nechápou, jak se mohl Zeman, který se loni (jako jeden z malá západních představitelů) účastnil vojenské přehlídky v Pekingu, najednou obrátit proti Číně... Mnoha uživatelům sítí unikají detaily fungování demokratických systémů a dívají se na Prahu jako jeden politický monolit.“
Filip Šebok ale upozorňuje, že se tyto názory nedají brát jako průzkum veřejného mínění a nemusí odrážet názor většiny čínského obyvatelstva.
Studie také uvádí možný důvod, proč čínskou stranu uspokojil tzv. „dopis čtyř“, tedy oficiální vyjádření české vlády. Schůzka nejvyššího tibetského duchovního s českými politiky tak byla charakterizována jako neoficiální a dána do kontrastu s oficiálním postojem.
„Kritika „neoficiálních setkání“ s dalajlamou ze strany slovenské i české vlády podstatným způsobem napomohla čínským oficiálním médiím ve snaze vylíčit je jako ’úchylku’.“
