Novela zákona o svátcích, kterou poslanci předložili, počítá se zavedením 14. května jako významného dne. Podle poslanců je toto datum důležitým mezníkem české státnosti, protože na něj připadá výročí narození českého krále a říšského císaře Karla IV: Společně s Karlem by měl být 14. květen spojen i s jeho matkou, královnou Eliškou Přemyslovnou.
Podle zákonodárců totiž Eliška významně ovlivnila Karla IV. „Bez královny Elišky Přemyslovny by se velký a současnou dobou tolik uznávaný Karel IV. nejenže nikdy nenarodil, ale stejně tak by ani nikdy nebyl tím, kým se stal,“ stojí v novele zákona. S Karlovým otcem Janem Lucemburským ovšem zákonodárci nepočítají. Podle nich totiž král, který je ve světě známý jako Jan Český nebo Slepý, nesehrál v životě Karla důležitou roli.
  |
S tím nesouhlasí historička Lenka Bobková z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy. Podle ní je významný den jen pro Karla IV. a Elišku Přemyslovnu přinejmenším zarážející. Bobková nesouhlasí s argumentem zákonodárců, že by Karlova matka měla na českého krále velký vliv. „Ona ho ani ovlivnit pořádně nemohla, jelikož se naposled viděli, když byly Václavovi tři roky (jméno Karel přijal budoucí král až později - pozn. red.). Navíc cestičku mu pomohli ušlapat císař Jindřich VII. společně s Janem a Balduinem Lucemburským (Jindřich byl Karlův dědeček, který byl prvním lucemburským císařem, Balduin byl Karlův prastrýc a arcibiskup trevírský, který volil budoucího císaře - pozn. red.),“ uvedla přední česká odbornice na Lucemburky.
Podle Bobkové poslanci vůbec nevzali v potaz, že Karel doprovázel Jana při důležitých okamžicích jeho života. Bobková poukazuje na italské tažení lucemburských panovníků, Janovo oslepnutí po nezdařilé operaci i smrt českého krále v bitvě u Kresčaku v roce 1346, které se účastnil i budoucí král Karel.
Měl by to být jen Karlův den
S Bobkovou souhlasí další historik a kolega z Ústavu českých dějin Jan Zdichynec . „Musíme si uvědomit, že Karel prožil část svého dospělého života s Janem, což ve středověku nebylo běžné. Samozřejmě, že spolu nějaký vztah měli,“ řekl historik.
Zdichynec se přiklání k variantě, aby byl památný den 14. května pouze dnem Karla IV: „Je to den Karlových narozenin, takže proto si myslím, že by to měl být jeho den. Jestli tam s ním mají být i jeho rodiče, tak oba,“ uvedl osobní pohled na věc historik. K tomuto řešení se přiklání i Bobková: „Podle mě by bylo vhodné, aby to byl významný den jen pro Karla. Nebo ať jsou tam všichni tři, ale rozhodně bych rodinu nedělila,“ uvedla historička.
Podle předkladatele zákona poslance Úsvitu Augustina Karla Andrleho Sylora je rozšíření významného dne o Elišku Přemyslovnu správné. „Eliška si tam zaslouží být. I když Jana Lucemburského za cizáka nepovažuji, myslím si, že Karel a Eliška mají mít vlastní významný den,“ uvedl Sylor, který už v minulosti přišel s návrhem, aby byl významný den i 31. srpen, na kdy připadá výročí svatby Elišky a Jana v německém Špýru (1310).
