V komentářích zejména poukazují na urážky, kterými prezident Miloš Zeman častuje své oponenty. Podle Hospodářských novin je argumentace poslanců „s odpuštěním pitomá“. „Bolševická mentalita rozdělující svět na ‚my‘ a ‚oni‘ bohužel z Česka nikdy nezmizela, ač jsme si to po roce 1989 rádi namlouvali. Přežívala pod povrchem a čekala na dobu, kdy se bude moci opět vtělit do paragrafů,“ uvádějí v komentáři HN. Připomínají, že o odstranění hanobení prezidenta ze seznamu deliktů se zasadil bývalý prezident Václav Havel. „Věděl, že tam, kde za kritiku hrozí kriminál, nelze mluvit o svobodě jako takové,“ konstatuje deník.
‚Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit.‘ Snaha o postih hanobení prezidenta vyvolala reakce |
HN si také všímají argumentace poslanců, kteří se mimo jiné odvolávají na zákon platný v Nizozemsku. „Jenže co má společného Miloš Zeman s nizozemským králem?“ ptá se list. „Majitel nevymáchaných úst musí počítat s tím, že přes ně občas dostane nevymáchaným hadrem, byť zrovna sedí na Hradě,“ poukazují HN na prezidentovy vulgarismy ve veřejných projevech.
Zeman uráží diplomaty i intelektuály
Také Právo poukazuje na prezidentovy urážky, „razítkuje kdekoho kdečím od zahraničních diplomatů po meziválečné intelektuály“. Na druhou stranu se i prezident stal terčem nevybíravých útoků, od házení vajec, přes vyvěšení trenýrek na Hradě až po portrét v podobě lejna. Podle Práva ale prezident propásl příležitost pro důležité gesto, když se od poslanecké iniciativy hlasitě neodtáhl.
I Právo připomíná Havlův návrh na vyškrtnutí veřejného hanobení prezidenta z trestního zákoníku. Havel tím učinil „přítrž tradici trestání lidu za drzost vůči majestátu vrchnosti, která se táhla od císaře pána po Husáka“. A deník zdůrazňuje, že se tak stalo poté, co Havla u soudu označil bývalý disident Petr Cibulka za „prase a hovado“.
Shvalování prvorepublikového zákona vyvolalo politickou krizi
Rok za hanobení prezidenta? Bělobrádek se zaposlouchal do Plastiků, pravice návrh kritizuje |
Podle Lidových novin se poslanci nechali inspirovat spíše komunistickým zákonem na ochranu lidově demokratické republiky z října 1948 než zákonem prvorepublikovým. Soudí tak podle trestní sazby, kterou prvorepublikový zákon stanovil na osm dní až šest měsíců, zatímco dnešní poslanci spodní hranici trestu vůbec nezmiňují a horní stanovují na jeden rok. Komunistický zákon za „ublížení na cti prezidentu republiky“ stanovil trest do jednoho roku. LN také připomínají, že schvalování prvorepublikového zákona vyvolalo dost silnou politickou krizi, včetně rozkladu některých stran. „Jde o jednu z mála prvorepublikových tradic, která opravdu není hodná následování,“ uzavírají LN.
Šest desítek poslanců v úterý představilo návrh vrátit do trestního zákona čin veřejného hanobení prezidenta pod sankcí až ročního vězení. Autoři z řad poslanců ČSSD, ANO, KSČM a Úsvitu v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) jsou přesvědčeni o preventivním účinku a „výchovném charakteru“ postihu. Část politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) návrh odmítá, pravicová opozice označila předlohu na normalizační.
