„Žalovaný (Zeman) nebyl ve věci nečinný,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Ivanka Havlíková. Ztotožnila se s názorem jiného senátu téhož soudu, který v září zamítl obdobnou žalobu fyzika Ivana Ošťádala, protože prezident v mezičase poslal ministryni školství dopis s informací, že se Ošťádala, Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické rozhodl nejmenovat.
Prorektor a expert na ústavní právo Gerloch argumentoval v pátek u soudu tím, že prezident jedná bez příslušné zákonné opory. Upozornil také na to, že pokud soud považuje za prezidentovo rozhodnutí dopis zaslaný ministryni školství, je takové rozhodnutí neplatné, protože by podle Ústavy ČR vyžadovalo spolupodpis premiéra. S tím ale senát Havlíkové nesouhlasil, podle něj se podmínka kontrasignace týká jen pozitivního rozhodnutí prezidenta, a spolupodpis předsedy vlády by tak byl nutný, pouze pokud by Zeman kandidáta jmenoval.
Vlastní řízení
Fajtova právnička Zuzana Bělinová zmínila, že prezident přišel až po lednovém odeslání dopisu ministryni s tím, že v únoru zahájil vlastní přezkumné řízení. Jeho kancléř se dotazoval univerzity například na to, kolik vědeckých monografií Fajt vydal. „Prezident republiky není strojem na podpisy,“ reagoval právník Hradu Tomáš Rousek, podle nějž musí prezident podpis každého dokumentu podložit vlastní úvahou a může se k ní vrátit i zpětně.
Zeman nepodepsal Fajtův jmenovací dekret kvůli údajným vážným prohřeškům z minulosti. Kunsthistorikovi konkrétně vyčetl snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt, který k dnešnímu jednání nedorazil, dříve prezidentova tvrzení označil za nepravdivé a manipulativní.
