Když dnes učitel probírá se žáky například větný člen „přívlastek“, řekne, že má několik druhů. Mimo jiné volný a těsný. Definici si děti většinou osvojí. Pak ale dojde na příklady. „Mají být v této větě čárky?“ ptají se žáci záhy. Správná odpověď pedagogů má znít: „Záleží na tom, co chcete říct.“ Jenže místo toho se děti často dozvědí: „Záleží na tom, jestli je přívlastek volný, nebo těsný.“
Důsledkem je, že žáci neumějí o textu přemýšlet, a to se odráží ve všech předmětech. Dokonce i v matematice, přes niž se oklikou vědci dostali k potížím v českém jazyce. Jak se ukázalo i u letošních státních maturit, mnozí studenti nepochopili text zadání početní úlohy.
Změna zažitého
Propast mezi českými školami se prohlubuje. Horších je jen osm zemí |
S kolegy proto v březnu Štěpáník odstartuje výzkum, který se zaměří na žáky třetího a šestého ročníku základních škol. Nevynechá ani učitele. „Stav výuky češtiny budeme mapovat přímo ve školách. Taková komplexní studie zatím chybí,“ sdělil Štěpáník. Výsledkem by měla být změna zažitého. Děti by se neměly biflovat, ale pochopit, co se učí. „Snažíme se jít k podstatě věci a změnit obsah vyučování. Aby poznatky, které žáci načerpají, využili v komunikační praxi,“ vysvětluje Štěpáník.
Podle Veroniky Valíkové ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury může za tento stav nastavení maturitních testů a přijímacích zkoušek na střední školy. „Je méně času na psaní, čtení, mluvení, mantrou maturity je analýza textu,“ míní Valíková. Studenti tak podle ní musejí znát mnoho „zbytečných pojmů“. Připomněla letošní maturitní úlohu na rozpoznání básnické figury epizeuxis. Nezvládlo ji 23 procent maturantů. Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala ale vždy záleží na škole.
