„Žádost o povolení výjimky pro záměr byla zamítnuta pro čtyři druhy,“ sdělila serveru Lidovky.cz Lucie Dosedělová, mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje, jenž ve věci rozhoduje. Protože 18 větrných elektráren má vyrůst v katastru obce Moldava v biologicky cenných lokalitách Natura 2000 a Ptačí oblast Východní Krušné hory, investor potřebuje získat takzvané výjimky z ochrany životního prostředí. Výjimky jsou nutné k tomu, aby mohla Křetínského firma VTE Moldava II získat stavební povolení.
Investor spadá do Energetického a průmyslového holdingu, který ovládá byznysmen Daniel Křetínský.
Vydání výjimek úřad zarazil kvůli chřástalovi, bekasině, křepelce a především tetřívkovi, pro které by výstavba větrného parku představovala znatelný zásah do jejich přirozeného prostředí. „Nejvážnější situace je u tetřívka, jehož stavy v celé ptačí oblasti Východní Krušné hory dlouhodobě klesají a zároveň, zřejmě v důsledku odrůstání lesa v imisní oblasti, v posledních čtyřech letech přesunul svá tokaniště přímo do prostoru výstavby,“ vysvětlila mluvčí Dosedělová.
Investor se chce proti rozhodnutí úředníků bránit, odvolal se na ministerstvo životního prostředí. Resort může verdikt krajského úřadu zvrátit. Vzhledem ke kritickému stavu tetřívka je však otázkou, zda firmě vyhoví. „Domníváme se, že jsme splnili veškeré zákonné požadavky pro udělení výjimky. Obracíme se na ministerstvo, aby určilo podmínky, za nichž bude možno projekt realizovat,“ sdělil serveru Lidovky.cz Daniel Častvaj, mluvčí Energetického a průmyslového holdingu, kde většinu drží Křetínský a do něhož VTE Moldava II spadá.
Obec za projektem stojí, bude z něj mít peníze
V případě dalších osmi druhů žijících v dané oblasti úřad výjimky povolil, ale firma je potřebuje všechny. „V tuto chvíli nemůže investor realizovat svůj záměr v rozsahu, o který požádal,“ potvrdila mluvčí Dosedělová. Spis se dostane na stůl ministerstvu v průběhu ledna, odvolání pak musí vypořádat nejpozději do tří měsíců. Pokud se Křetínského lidem nebude verdikt zamlouvat, zbude jim už jen obrátit se žalobou k soudu.
Proti výstavbě dlouhodobě vystupuje občanské sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy, podle něj by větrný park dramaticky znehodnotil ráz krajiny a zdejší biotopy. Sdružení upozorňuje, že by větrníky rušily i místní obyvatele. „Je rozhodnuto tak, jak mělo být. Přála bych si, aby ministerstvo rozhodnutí potvrdilo,“ sdělila serveru Lidovky.cz za sdružení Ivana Ježková, která má v Moldavě chalupu.
Naopak s nelibostí verdikt krajského úřadu přijalo vedení obce, které projekt větrného parku od první chvíle podporuje. Obec dokonce s investorem podepsala smlouvu o spolupráci, na jejímž základě Moldava už inkasovala čtyři miliony korun. A další peníze jsou ve hře, kontrakt totiž obci garantuje podíl ze zisku provozu elektráren. „Řádově by to měly být minimálně dva miliony korun ročně,“ vypočítala pro server Lidovky.cz místostarostka obce Eva Kvardová.
18 elektráren, 186 metrů a 156 tisíc megawatthodin
Pro Moldavu by to byla výrazná finanční injekce, její roční rozpočet totiž dělá zhruba šest milionů. Místní radnice dokonce se vznikem elektráren a penězi z nich spojuje svůj budoucí rozvoj, „větrné“ peníze mají pomoci obci pustit se do investic. „Je to klíčový projekt. Budeme dál utahovat opasky, pakliže se ten projekt bude dál odkládat a nebude se realizovat,“ podotkla Kardová.
V těchto místech chce firma Daniela Křetínského vztyčit 18 větrných elektráren.
Financemi z elektrárny chce třeba obec podpořit turistický ruch či vybudování místní kanalizace. Že by naopak obří elektrárny turisty odradily, si radnice nepřipouští. „U německých sousedů jsem si nevšimla, že by jim něco takového vadilo,“ poznamenala místostarostka.
Větrný park má tvořit celkem 18 větrných elektráren, které se mají tyčit do výšky 154 až 186 metrů. Investor počítá s tím, že za rok vyrobí 156 tisíc megawatthodin elektrické energie. „Selská logika velí stavět větrné elektrárny tam, kde fouká vítr, což jsou v České republice obecně hřebeny hor. Najdete jen minimum lepších lokalit, než jsou Krušné hory,“ podotkl k tomu mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Tetřívek obecný je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých. Samec je zbarven převážně černě s modrozeleným kovovým leskem na některých perech. Na křídle je patrná bílá páska. Samice je menší, rezavě hnědá, tmavě kropenatá. Hlavní oblastí výskytu tetřívka obecného je Skandinávie a Sibiř. Ve střední Evropě je rozšířen jen nárazově a to většinou pouze v horských oblastech. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v současnosti se jeho rozšíření omezuje na některé pohraniční oblasti – Krušné hory, Šumava, Krkonoše a Jizerské hory. Jeho početnost v posledních desetiletích u nás i v celé Evropě klesá. Současný stav v Česku se odhaduje na 800–1000 samců a za posledních 30 let poklesl o 80 % (na Šumavě dokonce o 95 %). Krkonoše s odhadovanou početností 110–120 samců tak zůstávají spolu s Krušnými horami jednou z posledních dvou oblastí u nás, kde je populace tetřívka zatím stabilní a relativně perspektivní. Zdroj: krnap.cz |
