Normu podpořilo 129 ze 185 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 49 poslanců, zejména za hnutí ANO a za hnutí Svoboda a přímá demokracie. Členové za Úsvit se hlasování zdrželi.
Babiš označil zákon o střetu zájmů za absurdní, je podle něj dílem Kalouska a Sobotky. Tvrzení, že z vlády pomáhá svým firmám, označil za lživá. Se Zemanem není dohodnutý ohledně ústavní stížnosti na zákon o střetu zájmů. Počítá s tím, že stížnost podá poslanecký klub hnutí ANO.
Zeman vetoval ‚lex Babiš‘. Když ho poslanci přehlasují, půjde k Ústavnímu soudu |
Mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček však uvedl, že prezidentův záměr obrátit se na Ústavní soud po přehlasování veta stále platí. Zeman zákon vetoval 19. prosince, je podle něj v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Ve stejný den oznámil, že pokud poslanci veto přehlasují, podá ústavní stížnost. Kdy se tak stane, Ovčáček nepřiblížil. „O konkrétních krocích budeme informovat, až nastanou,“ uvedl.
Babiš odmítá manipulaci s dotacemi
Babiš označil za lživá tvrzení, která zazněla při debatě v Poslanecké sněmovně, že z ministerského křesla pomáhá svým firmám. „Zásadně odmítám, že bych si přihrál nějaké dotace,“ prohlásil. Odmítl také, že by z funkce ministra financí poskytoval svým společnostem daňové úlevy. „Není pravda, že já mám vliv na nějaké peníze pro moje firmy,“ řekl Babiš.
Poslance, kteří mu takové chování vytýkali, označil za lháře. „Pokud jsem jednou v rozhovoru říkal, že v Poslanecké sněmovně sedí pět až šest zlodějů, a za tím si stojím, tak po středeční rozpravě musím říct, že tam sedí několik lhářů a na prvním místě to jsou poslanci Kalousek, (Michal) Kučera (TOP 09) a (Jan) Birke (ČSSD),“ řekl Babiš. „Je skandální, že vůbec lidi volí do Poslanecké sněmovny takové lháře,“ prohlásil.
Tvrdě kritizoval postoj Sobotky k zákonu, premiér podle něj mohl postoj Sněmovny k návrhu zvrátit. „Tak jak podrazil prezidenta Zemana u volby za prezidenta v Poslanecké sněmovně, když ještě rozhodovala, tak teď podrazil mě,“ prohlásil. Připomněl tak hlasování v roce 2003, kdy v tajné volbě nedala část poslanců ČSSD hlasy svému bývalému předsedovi, i když byl stranickým kandidátem.
Podle Babiše je také nepochopitelné, že více než tři roky koaličním partnerům jeho vlastnictví Agrofertu nevadilo, devět měsíců před volbami na něj kvůli tomu útočí. Vicepremiér je přesvědčen o tom, že cílem zákona je dostat ho z politiky.
Zákon podle Chovance není zradou. „Je standardním nástrojem demokracie. Prošel legislativním procesem, byl vrácen prezidentem, což je poslední opravný prostředek. Je zjevné, že platí a že nebude platit jen pro pana Babiše. Není to jen lex Babiš, ale směřuje to i k dalším politikům, kteří chtějí přicházet do politiky z takzvaného velkého byznysu,“ řekl Chovanec. Zmínil „několik dalších miliardářů, kteří vlastní média“.
„My chceme jen jasné mantinely, jasná pravidla. Pokud bychom tyto mantinely nenastavili, žádný malý subjekt by v budoucnosti neměl šanci vyrůst,“ dodal Chovanec. Reakce Babiše ho mrzí.
Kalousek odmítl Babišova slova, že zákon je výsledkem jeho komplotu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). „Kdyby to byla dohoda Kalouska a Sobotky, tak to platí už tři roky,“ vtipkoval před novináři. Každý normální člověk podle něj pochopí, že ministr, který rozhoduje o pravidlech poskytování dotací, by je pro své firmy čerpat neměl. „Takové pravidlo tady bylo vždycky, jen přestalo být respektováno, tak bylo potřeba ho stanovit zákonem,“ řekl.
Babišovu reakci na tiskové konferenci označil Kalousek spíš za autopsychoanalýzu. „Bylo to velmi nedůstojné kňučení a nářek člověka, který by měl být dospělý,“ uvedl. Vystoupení poslanců ANO, která hlasování o vetu posunula z úterý na středu a dnes znovu o několik hodin, ho nepřekvapila. „Hnutí ANO je primárně politickou divizí svého oligarchy, takže se také tak chovalo,“ uvedl.
Podle Sobotky má Babiš řídit ministerstvo a nezatěžovat koalici
Vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš má podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přestat zatěžovat koalici svými problémy se střetem zájmů a soustředit se na plnění programu vlády a fungování ministerstva financí, které řídí. Předseda vlády to uvedl v reakci na středeční schválení zákona o střetu zájmů, kvůli kterému bude muset Babiš omezit své podnikání.
Babiš označil zákon za komplot vládního partnera ČSSD a opoziční TOP 09. Sobotka jeho reakci považuje ale za nepřiměřenou a za známku toho, že zákonodárci šli správným směrem. „Je dobře, že Poslanecká sněmovna navzdory odporu ANO zpřísnila zákon o střetu zájmů a omezila podnikání členů vlády. Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky,“ uvedl Sobotka. Pro demokracii i rovná pravidla podnikání pokládá podle něj ČSSD za důležité nastavit jasná zákonná pravidla, která pomohou lépe oddělit politickou, ekonomickou a mediální moc.
Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky. https://t.co/a5c1HTam4a
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 11. ledna 2017
Zdůraznil, že koalici s ANO sociální demokracie vytvořila proto, aby prosadila svůj program, a nemůže ignorovat problém, který vzniká tím, že bohatí lidé vstupují do politiky. „Babiš by měl přestat zatěžovat koalici svými problémy se střetem zájmů, za ty opravdu ČSSD nemůže, a soustředit se na plnění vládního programu a zajištění fungování ministerstva financí,“ uzavřel prohlášení.
Babiš se Agrofertu plánuje zbavit
Na Babišovu skupinu Agrofert však novela o střetu zájmů nakonec zřejmě nedopadne. Ministr už ohlásil, že se plánuje do konce ledna zbavit akcií koncernu. Zatím ale neupřesnil jak. Normu navíc bude s největší pravděpodobností posuzovat Ústavní soud.
Když Sněmovna přehlasuje veto o ‚lex Babiš‘, ministr se prý zbaví Agrofertu |
Prezident vrátil poslancům novelu o střetu zájmů se zdůvodněním, že zasahuje do svobody a základních práv jednotlivce. Je podle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Zeman ohlásil, že pokud Sněmovna veto zvrátí, podá podnět k Ústavnímu soudu. Stejně cestou se patrně vydá taky poslanecký klub hnutí ANO.
Norma pojednává i o některých médiích. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů by je nemohli provozovat. Také tato restrikce zjevně mířila na Babiše, jenž vlastní vydavatelství, a také rozhlasovou i televizní stanici.
Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Nastane po 15 dnech, tedy někdy na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií ale dopadne podle novely až na nově jmenované členy kabinetu.
KDU-ČSL, ODS: Sněmovní jednota vydrží a veto Zemana by u ‚lex Babiš‘ asi zvrátila |
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Babiš nedávno uvedl, že fond prodá.
Zákon také zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
Od září by měly vstoupit v účinnost další nové části zákona. Politici by podle nich dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky a rozšířil by se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která by podle novely shromažďoval Nejvyšší soud, by nebyla veřejná.
Ostatní funkcionáři by podle předlohy podávali přiznání do centrálního registru ministerstva spravedlnosti. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.
